Rudá armáda,
sovětská armáda
- vojenské letectvo |
|||
|
Rudá
armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická rudá armáda (obvykle jen Rudá
armáda) byla armáda bolševického Ruska (1918-1922) a posléze Sovětského
svazu (1922-1946). Byla organizována od 28. ledna 1918 Lvem
Trockým. Od února 1946 až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského
svazu oficiálně nazývala Sovětská armáda. Rudá armáda (RA) byla od
40. let 20. století až do rozpadu Sovětského svazu největší armádou
světa. Letectvo: 1918-1941: Současně s budováním armády vznikaly i první oddíly letectva. V r. 1920 jich měla RA už 70. Lenin věnoval pozornost letectvu už dřív, takže komisariát letectví a aeronautiky vznikl již 10.11.1917. S rudými letci bojovali už příslušníci čs. legií v Rusku. Letecké jednotky čs. legií byly také kořistnými stroji vybaveny, i když je posléze z části musely předat zpět. Pro výcvik letců a leteckého personálu bylo v r. 1919 založeno Moskevské letetcké učiliště a v r. 1922 se z něj stala Voj. technická letecká akademie. Velký rozvoj letectví nastal po skončení občanské války. Hlavní úlohu měly konstrukční kanceláře N.N.Polikarpova (v.r.1918 pracoval na hlavní správě voj. letectva) a A.N. Tupoleva. Byly zavedeny letouny I-5, R-5, TB-3. Následovaly dokonalejší I-15, I-153, I-16, DB-3, SB-2 (v ČSR licenční B-71). Před válkou už ale pracovaly i nové konstrukční kanceláře (Iljušinova, Archangelského, Jakovlevova, Lavočkinova, Petljakova), které připravovaly moderní konstrukce. Ty se ovšem dostaly k jednotkám až těsně německým útokem na Sov. svaz a v malém počtu. Situace v SSSR byla v té době velmi negativně ovlivňována i stalinskými čistkami, které přivedli na popraviště a do vězení tisíce důstojníků, řadu leteckých konstruktérů a brzdily změny v letectvu. Síla sovětské armády (včetně letectva) byla prověřena už v r.1939 ve válce s Finskem. Přes drtivou převahu byl ale průběh tak neuspokojivý (např. ztráta až 600 letadel), že vyvolal řadu změna ve velení, výzbroji a taktice . Do napadení Sov. svazu 22.června 1941 se ale řada nedostatků neodstranila. 1941-1945: Stalinova spolupráce s Německem válčícím v Evropě, jeho nedůvěra ve vlastní lidi a řada nedostatků v organizaci, systému velení a výzbroji vyústila v obrovské ztráty hned na počátku konfliktu. Sovětské letectvo ztratilo na zemi bez boje cca 900 letadel v prvním dnu. Němečtí piloti se zkušenostmi z předchozích měsíců bojů vítězili i ve vzduchu a první den zničily na 300 sovětských letadel. Následovaly ústupové boje a obrovská restrukturalizace průmyslu. Všechno bylo podřizováno válce proti Německu, pro které už ale naplno pracovala velká část Evropy. Ve strojírenských závodech přestěhovaných na východ byla zaváděna v neskutečných podmínkách výroba nových zbraní. Ztráty letadel na frontě nebylo řadu měsíců jak nahradit. Na přelomu let 1942/43 se sovětské armádě podařilo zastavit německá vojska a situace se začala obracet. SSSR uzavřel po napadení smlouvu o půjčce a pronájmu s USA a Velkou Británií. Na jejím základě proudila do SSSR vojenská pomoc (námořními konvoji, letecky). Bylo to 10 a více % (podle druhu) válečného materiálu, což je objem, který může rozhodnout. Význam této pomoci spočíval navíc v tom, že obsahovala i potraviny a předměty, jejichž nedostatek způsoboval kritické nálady u obyvatelstva. V rámci této pomoci byla dodávána i voj. letadla. Jednalo se celkem o cca 14800 letadel. Např.: P-40 Tomahawk/ 247ks, P-40 Kittyhawk/1887ks, P-39 Airacobra /4952ks, P-63 Kingcobra /2400ks, P-47 Thunderbolt /195ks, A-20 Boston (DB-7)/ 2771ks, B-25 Mitchell/861ks, Supermarine Spitfire / 1888ks, Hawker Hurricane / 2983ks, Dopravní letadla a hydroplány/ 813ks
Sovětské letecké jednotky byly z nových leteckých závodů postupně
vyzbrojovány moderními letouny Jak-1, MiG3, LaGG-3, Il-2, Pe-2.
Stroje byly postupně vylepšovány podle čerstvých válečných zkušeností,
dostupných nových motorů a zbraní. Pro problémy s dostupností kovů
byla navržena letadla s vyšším podílem dřevěných lepených
konstrukcí, což omezovalo životnost draků, ale snižovalo nároky na
kovoobráběcí profese a zvyšovalo obratnost vzhledem k menší
hmotnosti. |
||
Sovětské
letectvo v r. 1987:
|