Všeobecná zemská výstava v Praze
(Zemská jubilejní výstava)
6/2011







Výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15.5. - 18.10.1891
Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první průmyslové výstavy v Praze roku 1791. Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti.
 
Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost seznámit se uceleně se stavem české průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého hospodářství. Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské i průmyslové chemie.
Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách: na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i archeologické vykopávky.   

Průmyslník a předseda pražské obchodní komory Bohumil Bondy inicioval v r.1887 zřízení komise pro vybudování stálé výstavní budovy v Praze. 26. 10.1887 vydala komise memorandum o zřízení stálé výstavní budovy v bubenečském parku pro konání průmyslové a zemědělské výstavy, které bylo předloženo Vysokému sněmu Království českého. 
V listopadu 1888 byl ustaven výbor pro přípravu výstavy ve složení: Richard Jahn, František Křižík, Emil Kubinzky, Václav Nekvasil, Karl Umrath, Josef Wohanka a hrabě Zedtwitz. Bylo přijato rozhodnutí, že výstava se bude konat v roce 1891, na paměť stého výročí první průmyslové výstavy a bude tedy nazývána „jubilejní“.

V průběhu příprav vznikly rozpory rozpory mezi českými a německými poslanci zemského sněmu. Nakonec němečtí zástupci vystoupili z výstavních výborů a němečtí podnikatelé odřekli svoji účast na výstavě.

Přípravy však i poté pokračovaly a dokonce ve zvýšené intenzitě. V r. 1890 byl císař František Josef I. požádán, aby nad výstavou přijal protektorát. Císař protektorát nad výstavou 12. května 1890 přijal a přislíbil účast na výstavě.

Z objektů postavených pro výstavu jsou dodnes známé především budova Průmyslového paláce a Křižíkova fontána. K příležitosti Jubilejní zemské výstavy byly také roku 1891 zprovozněny dvě nové pozemní lanovky (na Letnou a na Petřín), nová Petřínská rozhledna a Křižíkova elektrická dráha na Letné - první česká elektrická dráha.

18. října 1891 byla výstava ukončena. Zúčastnilo se ji přes dva a půl miliónů návštěvníků.

Zemská výstava a létání:
Jedním z postavených objektů byla Balónová aréna.
Vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami se zde vypouštěly balóny.
Odtud startoval Maxmillián Wolf se svým upoutaným balonem Kysibelkou. Ten umožňoval až třem osobám přehlédnou výstaviště z výšky do 300 metrů.

Své lety zahájil Wolff  25. května. 16. června, kdy byl balon vypuštěn k volné vzduchoplavbě, došlo k puknutí balonu a jeho pádu. Naštěstí bez vážného úrazu.
Jeden z fotografů – Rudolf Bruner-Dvořák - přitom vytvořil první fotografickou reportáž v české historii - pád horkovzdušného balonu Kysibelka.
9. srpna 1891 proběhl v Praze první soud pro mimořádnou leteckou událost a Wolff si od něj "odnesl" 8 dnů vězení.

Po havárii balónu byli do Prahy pozváni francouzští vzduchoplavci Eduard Surcouf, Louis Godard a Eugéne Taupin.

23. 7. se uskutečnila první vzduchoplavba Francouze Edouarda Surcoufa na jubilejní výstavě (celkem už to byla jeho 382. vzduchoplavba).
13. 8. vzlétli v balonu Victor Hugo L. Godard a E. Surcouf. Přistáli u Pardubic.
11. 9. vzlétli Godard a Surcouf každý samostatně. Godard přistál u Zdib, Surcouf  u Vysočan.
15. 9. vzlétl Godard se dvěma pasažérkami
20. 9. vzlet balonu Victor Hugo. Jako cestující tentokrát letí i Ferdinand Wandas
1. 10. Eugen Taupin uskutečnil na výstavě první seskok padákem z balonu.
4. 10. noční vzduchoplavba Godarda a Surcoufa.
Výstava měla velký vliv na domácí balonové dění a 10.10.1891 je ohlášeno ustavení České aeronautické společnosti.
11.10. Eugen Taupin provedl druhý výstavní seskok padákem z balonu. 
18.10. poslední vzlet balonu na Jubilejní zemské výstavě v Praze.
 
100. výročí bylo oslaveno Všeobecnou čs. výstavou v Praze. 

 

Wikipedie
LaK speciál, č. 11, Aeromedia a.s., 2009