|
Výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15.5. - 18.10.1891
Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu
jubilea první průmyslové výstavy v Praze roku 1791. Původně byla plánována
jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů
v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu
a české podnikavosti.
Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost seznámit se uceleně se
stavem české průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím,
vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého
hospodářství. Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské,
hornické, sklářské i průmyslové chemie.
Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách:
na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i
archeologické vykopávky.
Průmyslník a předseda pražské obchodní komory Bohumil Bondy
inicioval v r.1887 zřízení komise pro vybudování stálé výstavní
budovy v Praze. 26. 10.1887 vydala komise memorandum o zřízení stálé výstavní
budovy v bubenečském parku pro konání průmyslové a zemědělské výstavy,
které bylo předloženo Vysokému sněmu Království českého.
V listopadu 1888 byl ustaven výbor pro přípravu výstavy ve složení:
Richard Jahn, František Křižík, Emil Kubinzky, Václav Nekvasil, Karl
Umrath, Josef Wohanka a hrabě Zedtwitz. Bylo přijato rozhodnutí, že výstava
se bude konat v roce 1891, na paměť stého výročí první průmyslové výstavy
a bude tedy nazývána „jubilejní“.
V průběhu příprav vznikly rozpory rozpory mezi českými a německými
poslanci zemského sněmu. Nakonec němečtí zástupci vystoupili z výstavních
výborů a němečtí podnikatelé odřekli svoji účast na výstavě.
Přípravy však i poté pokračovaly a dokonce ve zvýšené intenzitě. V
r. 1890 byl císař František Josef I. požádán, aby nad výstavou přijal
protektorát. Císař protektorát nad výstavou 12. května 1890 přijal a
přislíbil účast na výstavě.
Z objektů postavených pro výstavu jsou dodnes známé především
budova Průmyslového paláce a Křižíkova fontána. K příležitosti
Jubilejní zemské výstavy byly také roku 1891 zprovozněny dvě nové
pozemní lanovky (na Letnou a na Petřín), nová Petřínská rozhledna a Křižíkova
elektrická dráha na Letné - první česká elektrická dráha.
18. října 1891 byla výstava ukončena. Zúčastnilo se ji přes dva a
půl miliónů návštěvníků.
Zemská výstava a létání:
Jedním z postavených objektů byla Balónová aréna.
Vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami se zde vypouštěly
balóny.
Odtud startoval Maxmillián Wolf se svým upoutaným balonem Kysibelkou. Ten
umožňoval až třem osobám přehlédnou výstaviště z výšky do 300
metrů.
Své lety zahájil Wolff 25. května. 16. června, kdy byl balon vypuštěn
k volné vzduchoplavbě, došlo k puknutí balonu a jeho pádu. Naštěstí bez
vážného úrazu.
Jeden z fotografů – Rudolf Bruner-Dvořák - přitom vytvořil první
fotografickou reportáž v české historii - pád horkovzdušného balonu
Kysibelka.
9. srpna 1891 proběhl v Praze první soud pro mimořádnou leteckou událost
a Wolff si od něj "odnesl" 8 dnů vězení.
Po havárii balónu byli do Prahy pozváni francouzští vzduchoplavci
Eduard Surcouf, Louis Godard a Eugéne Taupin.
23. 7. se uskutečnila první vzduchoplavba Francouze Edouarda Surcoufa na
jubilejní výstavě (celkem už to byla jeho 382. vzduchoplavba).
13. 8. vzlétli v balonu Victor Hugo L. Godard a E. Surcouf. Přistáli u
Pardubic.
11. 9. vzlétli Godard a Surcouf každý samostatně. Godard přistál u
Zdib, Surcouf u Vysočan.
15. 9. vzlétl Godard se dvěma pasažérkami
20. 9. vzlet balonu Victor Hugo. Jako cestující tentokrát letí i
Ferdinand
Wandas
1. 10. Eugen Taupin uskutečnil na výstavě první seskok padákem z balonu.
4. 10. noční vzduchoplavba Godarda a Surcoufa.
Výstava měla velký vliv na domácí balonové dění a 10.10.1891 je ohlášeno
ustavení České aeronautické společnosti.
11.10. Eugen Taupin provedl druhý výstavní seskok padákem z
balonu.
18.10. poslední vzlet balonu na Jubilejní zemské výstavě v Praze.
100. výročí bylo oslaveno Všeobecnou
čs. výstavou v Praze.
|