Čs. letecká doprava
(2005)


     Čs. letecká doprava se datuje od 29.10.1923. Před tímto datem provozovaly na našem území leteckou dopravu zahraniční společnosti. Již za Rakousko-Uherska létala přes Moravu tahdy domácí linka Vídeň - Lwov - Kyjev. Jednalo se ale o přelety bez mezipřistání na Moravě. Od r. 1920 létala přes Prahu francouzsko - rumunská let. společnost CRFNA (později CIDNA)  
      První domácí letecké společnosti se objevily  také v r. 1920. Jednalo se o společnost Ikarus a posléze o společnost Falco. Provozovaly především vyhlídkové lety, ale příležitostně i skutečnou přepravu cestujících  a údajně i přepravu pošty. V r. 1922 se obě sloučily v Československou leteckou akciovou společnost (Čs.L.A.S). Ta však v r. 1923 vyhlásila úpadek. Mimo ni se snažila ještě prosadit Mariánskolázeňská letecká společnost. Na Moravě vznikla v té době Moravská letecká společnost Aero-Lloyd působící v Brně a Olomouci. Po zániku Čs.L.A.S, která se chystala zahájit pravidelnou vnitrostátní dopravu,  obstarával leteckou dopravu pro státní účely Vojenský dopravní detachement (jeho vojenský letecký dopravní oddíl). Vzhledem k nevyhovujícímu stavu byl rozhodnutím ministerské rady z 19.7.1923 schválen návrh Ministerstva veřejných prací na zřízení státního podniku - Československých státních aerolinií (ČSA). Zahajovací let se měl konat 28.10.1923. Pro mlhu byl odložen na následující den.
Toho dne letělo letadlo Aero A-14 (L-BARC) s pilotem Karlem Brabencem na lince Praha - Bratislava. Bylo dopraveno 790g pošty a první cestující (redaktor Lidových novin V. König). Cesta o délce 320 km trvala cca 3hod. V protisměru letělo letadlo Aero A-14 (L- BARI). V prvním roce provozu přepravily ČSA 29 cestujících, 110 kg zboží a 10 kg pošty.
      V r. 1923 u nás byla v provozu jen civilní  linka Praha - Bratislava. V r. 1924 byla otevřena linka Praha - Košice, v r. 1926 linky Praha - Brno a Praha - Mariánské Lázně a další linky následovaly. Na pražském letišti ve Kbelích pracoval mj. Evžen Čihák (původně jako mechanik, později jako správce provozu).
     Od r. 1927 se na letecké dopravě pošty i cestujících podílela Československá letecká společnost (ČLS), založená Škodovými závody. Zpočátku zastupovala rakouské a německé partnery, ale již v březnu 1928 otevřela svoji první linku Vídeň - Praha - Drážďany - Berlín.  ČSA měly zajišťovat dopravu vnitrostátní a ČLS dopravu mezinárodní. Toto rozdělení vydrželo několik let, ale pak začaly do ciziny létat i ČSA. První zahraniční linkou ČSA se stala linka do Záhřebu.(1.6.1929)
     V malé míře se leteckou dopravou zabývala i společnost AERO (1925 -26) a společnost AVIA (1926).
     V r. 1929 se začaly v letadlech používat palubní radiové stanice (ČLS v tomto roce vybavila radiostanicemi všechny své stroje) a budovala se pozemní síť zaměřovačů GONIO.
Ve stejném roce vstoupily ČSA i  ČLS do Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA).
V roce 1930 se označení čs. letadel změnilo z L na OK.
Na scénu vstoupil třetí větší dopravce, kterým byly Baťovy závody ve Zlíně. Baťa vybudoval leteckou flotilu pro podnikovou dopravu. Mj. inicioval výstavbu moderního letiště v Otrokovicích. 
V r. 1933 zahájily ČSA lety do Bukurešti, od 2.9.1936 do Moskvy atd.
Od 5.4.1937 byla civilní letecká doprava v Praze přemístěna  ze Kbel na nové letiště v Ruzyni. V tomtéž roce se na palubách letadel objevují letušky.
      Po obsazení zbytku Československa v  březnu 1939 byla veškerá  domácí letecká činnost zastavena. Výnosem říšského ministra letectví z 16.4.1939 byl na území Čech a Moravy vyhlášen zákaz létání oficiálně a bylo zavedeno německé letecké právo. ČLS zajišťovala služby pro jediné dvě své bývalé  linky (Berlín - Praha - Vídeň a Londýn - Rotterdam - Praha - Budapešť). První linku provozovala DLH a druhou do 23.8.39 holandská KLM. ČSA byly zrušeny k 1.6.1941. Leteckou dopravu protektorátní pošty uskutečňovaly německé stroje a převážně šla tranzitem přes Vídeň. Na Slovensku leteckou dopravu zajišťovala Slovenská letecká akciová společnost.
      Po osvobození bylo rozhodnuto obnovit už jen jednu leteckou společnost a tou byly ČSA (Československé aerolinie). Ty začaly postupně od března 1946 budovat síť domácích a zahraničních linek.
1.3.1946 Praha - Curych
3.3.1946 Praha - Paříž
13.6.1946 Praha - Stockholm
8.7.1946 Praha - Londýn
13.7. 1946 Praha - Varšava
1.11. 1946 Praha - Kodaň
a další.
Vzápětí ale leteckou dopravu značně omezily únorové události 1948. Embargo na leteckou techniku ze západu způsobilo také orientaci na techniku sovětské výroby. Ta trvala až do r. 1989.
Po válce obnovilo svou činnost i letecké oddělení podniku Baťa a.s., Zlín. Po změně názvu na Svit n.p. se z leteckého oddělení stal Svitlet a ten v r. 1951 převzali ČSA. Pro drobnější nepravidelnou leteckou dopravu zřídily ČSA aerotaxi a samostatný podnik pro zemědělskou a lesnickou leteckou činnost Agrolet. Pomocné letecké činnosti byly později reorganizovány a  v r. 1969 vznikl Slov air.
Od r. 1990 začala intenzívní obnova leteckého parku ČSA (přetransformované na akciovou společnost) stroji firem Airbus Industrie, Boeing a Aerospatiale/Alenia, které měly ekonomičtější provoz i lepší vybavení než sovětské stroje.
V letech 1992 až 1994 byla významným akcionářem ČSA i společnost Air France.
V pravidelné dopravě jsou hlavním dopravcem ČSA - od r. 1995 České aerolinie. Ovšem od r. 1990 vznikly desítky tuzemských soukromých   leteckých společností různého zaměření a různého strojového parku. Sortiment služeb začíná u vyhlídkových letů a přes letecké služby pro průmysl, zemědělství a lesnictví vede až k charterovým letům pro rekreanty a k pravidelné linkové dopravě.
S rozvojem letecké dopravy se také rozvíjela letecká pošta.