|
Celokovový jednoplošný
akrobatický speciál z Moravanu Otrokovice.
V r. 1973 bylo rozhodnuto postavit nový akrobatický stroj pro mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kijevě. Projekt
vypracoval tým vedený ing. Janem Mikulou. Vzhledem k požadavku na výkonný motor,
který doma k dispozici nebyl, padla volba na americký motor Avco Lycoming AIO-540 o
výkonu 191 kW (260 k). Vrtule byla od firmy Hartzell.
Zajímavostí jsou palivové nádrže. Hlavní nádrž o
obsahu 60 litrů, umístěná před pilotem, nese jen nezbytně nutné množství paliva
pro soutěže. Pro přelety byly vyvinuty přídavné snímatelné koncové nádrže.
První vzlet s prototypem provedl tehdejší šéfpilot
Moravanu Vlastimil Berg 18. července 1975 (v.č. 0001 -tovární značkou OK-070).
Typem Z-50L vznikl první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na
světě. Byl stavěn podle amerických stavebních předpisů FAR a dovoloval akrobatické
obraty v provozních násobcích od +9g až do -6g. Zlin Z-50L byl v r. 1977
certifikován Státní leteckou inspekcí.
Následující verze:
V r. 1980 byla po certifikována verze Z-50LA
s úpravami regulace otáček vrtule.
V roce 1981 byl do letounu Z-50 instalován silnější motor
Textron Lycoming AEIO-540 o výkonu 224 kW (300 koní). Takto vznikla verze Zlín Z-50LS,
která byla zalétána v červnu 1981. Dosahovala lepších výkonů i ve vertikálních
polohách.
V průběhu osmdesátých let byla na verzi LS přestavěna většina letadel
reprezentace.
Další verzí, která vznikla z původní
"padesátky", je Zlín Z-50M s motorem Avia M-137AZ a vrtulí V-503A. jeho
výkon byl 132 kW (180 koní), tedy nižší než americké Lycomingy, ale levnější.
Bylo to dáno tím, že Z-50M měla nahradit starší Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál.
Prototyp Z-50M s výrobním číslem 0053 a tovární značkou OK-080 byl zalétán dne
25. dubna 1988. Celkem bylo vyrobeno osm kusů Z-50M.
Jen ve dvou prototypech vznikla verze Z-50LE na které
byly zkoušeny úpravy křídla a snížení hmotnosti.
Poslední verze padesátky byla označena jako Z-50LX. Byla v roce 1991 na základě
požadavků z Británie. Byla požadována integrace přídavných nádrží do křídel a
zástavbu zařízení pro vyvíjení kouřového stopy za letounem. Bylo vyrobeno celkem
sedm kusů Z-50LX v letech 1992-95. Na čtyřech Z-50LX létá i známá akrobatická
skupina SKY BOX z Chrudimi.
Letoun Z-50 dosáhl řady úspěchů
v mezinárodních soutěžích:
- VIII. mistrovství světa v let. akrobacii (MSLA), Kijev,1976, Ivan Tuček, 3.
místo, Z-50L
- IX. MSLA, Hosín, 1978, I. Tuček, 1. místo, Z-50L
X. MSLA, Ohskosh, USA, 1980, M. Strossenreuther (SRN), 4. místo, Z-50L
XI. MSLA, Spitzrberg, NSR,1982, M. Strossenreuther (SRN), 3. místo, Z-50L
XII. MSLA, Békécsaba,Maďarsko,1984, Petr Jirmus, 1.
místo, Z-50LS, M. Strossenreuther (SRN), 2. místo, Z-50L
- XIII. MSLA, South Cernay, V.B.,1986, Petr Jirmus, 1. místo, Z-50LS
- Mistrovství Evropy v letecké akrobacii 1975, Esbjerg, Dánsko, M. Strossenreuther
(SRN), 1. místo, Z-50L
- Mistrovství Evropy v letecké akrobacii 1977, Chateauroux, Francie, I. Tuček, 2.
místo,
Z-50L
- Mistrovství Evropy v letecké akrobacii 1979, Punitz, Rakousko, M. Strossenreuther
(SRN), Saller, P.Jirmus, 2.,3. a 4. místo Z-50L
- Mistrovství Evropy v letecké akrobacii 1983, Ravena, Itálie, P. Jirmus, 1.
místo, Z-50LS
- Mistrovství Evropy v letecké akrobacii 1985, Č. Budějovice, P. Jirmus, 1.
místo, Z-50LS
Letoun Z-50LS se značkou OK-IRG, na kterém dosáhl ing. Jirmus svých
úspěchů, byl 17. vyrobeným strojem Z-50.
Na jiném Z-50LS (OK-GRB) vytvořil ing. Radomír Orlitaz košického aeroklubu světový
rekord v čase stoupání do výšky 6000m (5.11.1986). Tento rekord vylepšil 15.11.1988
a přidal k němu ještě československý rekord ve výšce horizontálního letu.
Základní rozměry a
výkony (Z-50 L)
Rozpětí
křídla : |
8 580 mm |
Délka : |
6 510 mm |
Hmotnost prázdného letounu : |
570 kg |
Maximální vzletová hmotnost : |
720 kg |
Nejvyšší rychlost v horiz. letu : |
290 km/h |
Dostup : |
7 000 m |
Dolet (dolet
s přídavnými nádržemi na křídlech) : |
180 km (640 km) |
|