Bratři Wrightové a jejich letoun Flyer
(24.3.2010)

Bratři Orville (19. srpna 1871 – 30. ledna 1948) a Wilbur (16. dubna 1867 – 30. května 1912) Wrightovi byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch.

Už od dětských let se bratři Wilbur a Orville Wrightovi z města Daytona, Ohio, zajímali o všechno co létá. Prapůvodem jejich zájmu byla zřejmě hračka, kterou dostali od otce - malý létající strojek z korku a bambusu s dvěma protiběžnými vrtulkami. Oba bratři absolvovali střední školu. Vyrůstali v Daytonu, kde si otevřeli dílnu na opravy jízdních kol. Od roku 1892 zde kola také navrhovali a vyráběli (Wright Cycle Company). Takto si vydělávali na financování svých experimentů s létáním. O něj se začali vážně zajímat až roku 1899, studovali let ptáků a četli díla významných letců té doby, Langleyho, Lilienthala, Chanuta, Meanse a Mouillarda. Tehdy také začali stavět své první kluzáky a ty nejlepší zkoušeli v létech 1901 a 1902. Jejich cílem se ale stal stroj motorový. Vhodný motor (lehký, ale dostatečně výkonný) ale neměli k dispozici.  Proto Wilbur a Orville, oba zruční mechanici, nakreslili plány a jejich mechanik Charles E. Taylor motor postavil.

Koncem roku 1903 odjeli se svým letadlem, příznačně nazvaným Flyer 1 (Wright Flyer později zvaný Flyer 1; známý také jako Kitty Hawk), na písečné duny u Atlantiku nedaleko městečka Kitty Hawk. Když dorazil i Taylor s motorem, nezbývalo než čekat na příznivý vítr a ten se zdvihl konečně 14. prosince. Bratři přivolali fotografa a muže z nedaleké pobřežní stanice jako svědky,  a do Flyeru jako první nasedl Wilbur. Letoun se ze startovací kolejnice zdvihl do vzduchu, ale let trval jen 3,5 sekundy a překonaná vzdálenost byla pouhých 30 metrů.

O dva dny později se vznese i Orville - 36 metrů. Pak ale přichází 17. prosinec, vítr je příznivý a do letadla usedá Orville a startuje (tento okamžik zaznamenal přítomný fotograf). Podařilo se! Orville se udržel ve vzduchu 12 sekund a uletěl 53 metrů. Dva další lety bratrů pak byly dokonce o nějakou tu vteřinku lepší. Nicméně poté startuje Wilbure a konečně přichází slavný okamžik - Wilbur se udržel ve vzduchu 57 sekund a jeho let byl dlouhý 255 metrů!

Veřejnost však bratrům příliš nedůvěřovala, zejména když se jejich pokusy s Flyerem 2 příštího roku nijak valně nedařili. Bratři se však nevzdávali, ale teprve roku 1908 se jim dostává plné satisfakce a uznání - Wilbur triumfoval s Flyerem ve Francii, kde dokonce přibíral k letům spolucestující a délka letů se postupně prodlužovala až přes hodinu. O totéž se pokousil doma jeho bratr Orville, který se snažil přesvědčit americkou armádu, aby stroj zakoupila. Bohužel při prvním startu došlo k nehodě a spolucestující, poručík Selfridge, byl smrtelně zraněn. Orvillovi se proto podařilo přesvědčit armádu až následující rok, kdy ministerstvo stroj koupilo a bratrům vyplatilo 25 tisíc dolarů plus prémii za dosažení vyšší rychlosti.

Jejich továrna v Daytonu produkovala čtyři stroje měsíčně. Jenže Wilbur v roce 1912 onemocněl tyfem a zemřel. Jeho mladší bratr Orville o tři roky později svůj podíl ve firmě prodal a utáhl se do ústraní. Zemřel v roce 1948 ve věku 77 let.

WRIGHT 1903 FLYER:

Rozpětí: 12,3 m (40 stop 4 palce)
Délka: 6,4 m (21 stop)
Výška: 2,8 m (9 stop 3 palce)
Hmotnost prázdného letounu: 274 kg (605 lb)
Hmotnost obsazeného letounu: přibližně 340 kg (750 lb)
Motor: benzinový, čtyřválcový, vodou chlazený
Výkon: 12 HP (8,95 kW)
Vrtule: dvě protiběžné, poháněné řetězem.
Průměr vrtule: 8 stop 6 palců (2,69 m)
Rychlost: přibližně 30mph (48 km/hod)
Výrobce: Wilbur a Orville Wrightovi, Dayton, Ohio, 1903

V expozici NTM v Praze je vrtule u pocházející z letounu Wright Flyer. 
K tomu ještě vysvětlení pracovníka NTM "Letouny tohoto typu byly vyráběny společností bratří Wrightů v malých sériích a v Čechách byly provozovány cca tři kusy.Lze předpokládat, že pochází z letounu p. Polaneckého, člena Západočeského aviatického klubu v Plzni, který s letounem dne 9.8.1914 havaroval.  Letoun byl těžce poškozen a druhá vrtule zničena. Ve sbírkách NTM se nachází i motor ze "sériového" Wrightu, licenčně vyráběný německou firmou N.A.G." 
(zpracováno podle článků Jiřího Wagnera ke 100. výročí vzletu)