|
Tupolev Tu-154 je sovětský třímotorový proudový dopravní letoun pro
střední tratě pro 150 (v dalších verzích i více) cestujících,
který byl nasazován na linky od roku 1972.
Vyvíjen byl od začátku šedesátých let jako náhrada strojů
Tu-104 a Iljušin Il-18. První prototyp (CCCP-85000) s motory Kuzněcov
NK-8-2 poprvé vzlétl 4.10.1968 se zalétávací osádkou J. Suchova.
Sériová produkce Tu-154 začala v roce 1970. Na linky byly
nasazovány od roku 1972. První cesta při evropském předváděcí turné
v listopadu 1970 vedla do Prahy. 9.2.1972 byl typ uveden do pravidelného
provozu s cestujícími. 1.8.1972 se letoun CCCP-85021 vydal na první
pravidelnou zahraniční linku (Moskva - Praha). První verze ale trpěly
řadou problémů. Hlavním byla vysoká spotřeba paliva. Tu neřešily
ani silnější motory Kuzněcov NK-8-2U ve verzi Tu-154A, která
se vyráběla od roku 1974.
Verze Tu-154B měla silnější konstrukci křídla, na nichž se u
předchozích verzí objevovaly praskliny. Nová křídla byla dodatečně
montována i na starší stroje. Modernizací této verze vznikly
Tu-154B-1 a Tu-154B-2.
Výrazně modernizovaná a výkonnější verze Tu-154M (původně
značená Tu-164) s úspornějšími motory Solovjev D-30KU poprvé vzlétla
v roce 1982. Zlepšena byla i aerodynamická koncepce stroje, což snížilo
vysokou hlučnost. Stroj se vyráběl od roku 1984. V únoru 2000 byla výroba
Tu-154 definitivně zastavena.
Celkem bylo vyrobeno 928 Tu-154, z toho 322 Tu-154M.
Letecká služba:
Letoun patřil k základním strojům Aeroflotu, kde nahrazoval první
ruský proudový dopravní letoun Tu-104 a čtyřmotorové turbovrtulové
Iljušiny Il-18. Stroje byly mnohem modernější, k jejich obsluze stačila
tříčlenná posádka, tvořená kapitánem, druhým pilotem a palubním
inženýrem. Avionika odpovídala mezinárodním standardům. Tupolevy
Tu-154 byly hojně exportovány především do zemí východního bloku,
a to nejen evropských, ale také do Kuby, Mongolska, Vietnamu a Koreje.
Využívá je i Čína a Írán.
Na konci roku 2009 bylo ve službách leteckých společností na celém
světě ještě 205 Tupolevů Tu-154, zejména u společností v menších
postsovětských zemích a v Íránu. Doposud (2010) jsou i ve výzbroji některých
armád, mimo jiné v Číně, Bulharsku, Polsku, Slovensku a na Ukrajině.
Nejzávažnější nehody a letecká neštěsti Tu-154 Během
provozu bylo u Tupolevu Tu-154 zaznamenáno 66 nehod včetně 37 se
smrtelnými následky pro lidi na palubě. Bezpečnost stroje však byla
nadprůměrná.
Nejznámější nehoda se stala v sobotu 10. dubna 2010, kdy se při přistání
zřítil Tu-154M polského letectva, který měl na palubě státní
delegaci na pietní akt v Katyni. Mezi 96 oběťmi byl i prezident Lech
Kaczyńksi se svou ženou Marií a špičky polské generality.
V šesti případech se stroje zřítily následkem teroristického činu
nebo vojenské akce.
Tu-154 u nás:
Letoun zakoupily Československé státní aerolinie, používala je
letecká služba Federálního ministerstva vnitra pro vládní lety.
Poslední kusy létaly do r. 2007 u letectva Armády České republiky.
ČSA:
ČSA zakoupily pouze letouny Tu-154M. Byly v úpravě pro 136 cestujících
v turistické a první třídě.
OK-SCA "Mesto Piešťany" od února 1988
OK-TCB "Karlovy vary" od března 1988
OK-TCC "Teplice" od prosince 1988
OK-TCD "Trenčianské Teplice " od ledna 1989
OK-UCE "Mariánské Lázně" od června 1989
OK-UCF "Smokovec" od července 1989
OK-VCG "Luhačovice" od července 1989
Všechny stroje už byly do r. 1999 vyřazeny z provozu.
Armáda:
Kromě verze M to byl také letoun starší verze Tu-154 B-2, vybavený
trojicí proudových motorů Kuzněcov NK-8-2U, každý o výkonu 103 kN.
Přetlakovanou a klimatizovanou kabinu pro 116 cestujících (108 u verze
Tu-154 B-2) bylo možné upravit na salónní variantu pro přepravu ústavních
činitelů a důležitých osob.
Tu-154-B, sér.číslo:80A4420 - U LO FMO provozován od
18.7.1980 s imatrikulací OK-BYA v salónní úpravě. Byl určen pro přepravu
prezidenta ČSSR. Armádě předán v březnu 1989. První let u armády
uskutečnil 29.3.1989. 22.12.1992 odlet do Bratislavy jako stroj určený
při dělení ČSFR pro Slovensko.
V říjnu 1995 prodán do Ruska. Zde registrován jako RA-85842.
Tu-154-B , Seriové číslo: 84A601 K LO FMO dodán 13.5.1985 s
imatrikulací OK-BYD. původně létal jako OK-BYD, civilní imatrikulace
od 1985 do 1991, Letecký oddíl FMV, pak MNO. Po vyřazení od armády šel
do Ruska jako RA-85601 (14.6.2005)
19.6.1994 došlo při cestě ministra obrany A.Baudyše do Švédska k
prostřelení nádrže. Toto bylo zjištěno až po přistání ve
Stockholmu.
Tu-154M č.1016 (Motory D-30 KU-154 ser.2 ) K LO FMO dodán
14.12.1996, Armádě předán v lednu 1999.
Tu-154M 1003, datum výroby: 13.7.2000, Motory D-30 KU-154
ser.2 k 27.4.2007 nálet 2.368 hod a 1.134 přistání, zbytek technické
životnosti 7 let, 6.463 hod nebo 3.577 přistání
|
Tu-154B-2 |
Tu-154M |
1.let |
1974 |
1982 |
rozpětí [m] |
37,55 |
37,55 |
délka [m] |
47,90 |
48,00 |
výška [m] |
11,40 |
11,40 |
hmotnost prázdného letounu [kg (lb)] |
|
43 500 (95 900) |
maximální vzletová hmotnost [kg (lb)] |
98 000 (216 050) |
100 000 |
max. hmotnost nákladu [kg] |
18 000 max. |
|
kapacita cest. / posádka |
144 - 152 / 4-5 |
180 |
cestovní rychlost [km/h / M] |
900 |
880 |
dostup [m] |
12 800 |
12 100 |
dolet [km] |
2 500 - 5 280 |
3 200 - 5 600 |
pohon |
Kuzněcov NK-8-2U |
Solovjev D-30KU |
maximální tah [kN] |
3x103 |
3x 93,9 |
Spotřeba paliva Tu-154B-2 / Tu-154M je přibližně 6,5 / 5,5 tuny na
hodinu letu.
|