Mil -Mi-8  (Mi-9, Mi-17 a Mi-171)
7/2010



Mi- 8 u nás
Mi-17 u nás
Mi-171Š u nás

   

Mi-8 je sovětský, resp. ruský víceúčelový dvoumotorový vrtulník klasického uspořádání s pětilistým nosným a třílistým vyrovnávacím rotorem. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších vrtulníků na celém světě.

První prototyp pokusného stroje V-8 ještě s jedním motorem AI-24V a čtyřlistým rotorem (Hip-A) vzlétl 9. června 1961.
Prototyp dvoumotorové verze (Hip-B) s dvojicí turbohřídelových motorů Izotov TV2-117 pak vzlétl 17. září 1962. V roce 1964 dostal vrtulník rotorovou hlavu odvozenou od většího Mi-6 a pětilistý nosný rotor.
Sériová výroba Hip-B byla zahájena koncem roku 1965. Současným výrobcem je Kazan Helicopter Production Association. 

Díky dvěma výkonným motorům se zvýšila rychlost, stoupavost, nosnost. Zvýšila se i bezpečnost vrtulníku, neboť let i přistání je možné pouze s jedním motorem. V případě vysazení jednoho motoru, zvyšuje druhý svůj výkon automaticky o 14%.

Oproti svému předchůdci, Mi-4,  má Mi-8 i téměř dvojnásobný objem nákladního prostoru. Nákladová kabina má rozměry 5,34 m x 2,32 m x 1,8 m a je v ní podle verze možno přepravovat náklad nebo až 28 (Mi-17 až 40) pasažérů. Do nákladního prostoru je přístup buď posuvnými dveřmi v levé přední části trupu a nebo dvoukřídlými nákladovými dveřmi v zádi. Posádka je 2 až 3 členná - pilot (kapitán), druhý pilot (navigátor) a palubní technik. Vrtulník je vybaven automatickým pilotem a vybavením pro let za nepříznivých povětrnostních podmínek i v noci. U speciální jeřábové verze se používá vnitřní televizní okruh. Palivo je uloženo v jedné vnitřní 445 l a dvou vnějších 745+680 l nádržích. Do nákladového prostoru mohou být zabudovány další dvě nádrže o objemu 2x 915 l. Na předním konci nádrže na pravé straně trupu je vstup vzduchu pro klimatizaci.

Mi-8/17 se ukázaly jako velice odolné v boji. Za války v Afghánistánu se dokázaly na základnu vrátit stroje s více než 150 zásahy nebo se zlomeným rotorovým listem.

Je to jeden z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších vrtulníků na světě. Vrtulník se stále vyrábí a existuje ve vojenských i civilních verzích. Létal nebo ještě stále létá v asi 50 zemích světa. U nás létá Mi-8 od roku 1967 a Mi-17 od roku 1985.Poslední používanou verzí u nás je Mi-171Š.

Verze:
Mi-8 - první sériová verze vyrobená v počtu asi 1000 kusů.
Mi-8T - v kabině může přepravovat náklad až do 4000 kg a na vnějším závěsu pod trupem až do 3000 kg. Boční sklopná sedadla umožňují přepravu 24 osob. Tuto verzi lze upravit na sanitní vrtulník nebo pro záchranné práce Ve vojenské verzi slouží jako výsadkový vrtulník a na zbraňových závěsnících může nést 128 neřízených raket a nebo jinou výzbroj.
Mi-8P - osobní verze. V klimatizované kabině může přepravovat až 28 cestujících.
Mi-8S - salónní provedení osobní verze pro 9 nebo 11 cestujících.
Mi-8TB - těžký bitevní vrtulník s pohyblivým 12,7 mm kulometem v přídi a vnějšími závěsy pro 6 bloků neřízených raket UB-32-57 (32 raket S-5 ráže 57 mm) a může nést dvojici protitankových střel 9M-17P (AT-2 Swatter) s maximálním doletem 3500 m.
Mi-8TBK - exportní verze schopná nést 6 protitankových střel 9M-14M (AT-3 Sagger).
Mi-8VKP/Mi-9 - létající velitelské stanoviště.
Mi-8PPA - verze pro vedení radiolektronického boje.

V r. 1976 byla provedena celková modernizace konstrukce a výstroje. Vznikly verze ozn. Mi-8Mxx, které mají exportní označení Mi-17 . Má výkonnějšími motory TV3-117MT 2x 1435 kW, modernizované navigační a informační systémy a moderními spojovacími prostředky. Dále je vybaven účinnými prostředky ochrany proti protiletadlovým řízeným střelám s infračervenou naváděcí soustavou. Může být též osazen povětrnostním radarem, který může sloužit i pro navigaci. Má modernizované i zbraňové systémy.
Mi-8MTV/Mi-17 - modernizovaný Mi-8T
Mi-17P - zmodernizovaný Mi-8PPA s novými anténami.
Mi-17Z2 - verze se dvěma páry kontejnerů nesoucích pasivní elektronickou detekční aparaturu.
Mi-17-1VA - létající nemocnice z roku 1989. V nákladovém prostoru je malý operační sál.
Mi-17M - modernizovaná verze Mi-17 s motory TV3-117 VM (2x 1545 kW).
Mi-18 - prodloužená verze Mi-8 o 1m, upravený podvozek i výkonnější motory (TV3-117MT o výkonu 1425 kW) - sériově se nevyráběl.
Mi-8MTB-2 - oproti Mi-17 M má dodatečné pancéřování pilotní kabiny vnějšími deskami a zlepšenou ochranu hydraulických soustav. 
Mi-8MTB-5/Mi-17MD - verze z poloviny 90 let. Má zcela nově tvarovanou příď do níž může být zastavěn povětrnostní radar. Může přepravovat 36-40 plně vyzbrojených vojáků. Stroj může mj. nouzově přistát i na vodní hladině, protože je vybaven plovákovým systémem, který se nafoukne do 10 sekund a udrží vrtulník na vodní hladině déle než 30 minut.

Zatím nejnovější verzí Mi-8 je opět modernizovaná Mi-8AMTŠ.  
Mi-8AMTŠ (exportní označení Mi-171Š) mají na rozdíl od starých Mi-17 mimo jiné lepší motory, hydraulicky sklopnou záďovou rampu, rozšířené boční dveře s jeřábem a zlepšenou ochranu kabiny. Jsou navíc dodávány s brýlemi na noční vidění.

Technické parametry Mi-8 - hlavních verzí: 

Mi-8 Mi-8MTV/Mi-17 Mi-8AMTŠ/Mi-171Š
Motor 2x TV2-117-A 2x TV3-117MT  2x TV3-117VM 
Výkon 1120 kW 1435 kW 1434 kW
Průměr hl. rotoru  21,29 m 21,29 m 21 m
Průměr vyr. rotoru 2,7 m 3,91 m
Délka trupu 18,22 m 18,22 m
Výška  5,65 m 4,75 m
Prázdná hmotnost:  7260 kg 7300 kg 7500kg
Max. hmotnost:  12 000 kg  13 000 kg 13000kg
Max.rychlost  230 km/h 260 km/h
Cestovní rychlost 200 km/h  240 km/h
Dostup  4500 m 5700 m
Dolet 500 km 500 km 
Osádka  3+24 3+24 3+26 (s rampou 20)

 

  Heslovitě o Mi-8 v ČSSR:

V létě 1967 odjela skupina pilotů a techniků do výcvikového střediska Aeroflotu v Kremenčugu, kde proběhlo přeškolení na vrtulník Mi-8. Brzy na to přistály ve Kbelích první čtyři kusy, pilotované sovětskými piloty, a to tři Mi-8T a jeden Mi-8P, které přišly k Výzkumnému a zkušebnímu středisku 031.

Po invazi "spřátelených vojsk" v srpnu 1968 se sovětské vrtulníky Mi-8 objevily na základnách v Hradčanech, Mladé, Olomouci a na Sliači.

V roce 1970 přišly k LO FMV nové Mi-8PS-9 OK-BYK později B-8021 a OK-BYL později B-8022
V roce 1972 LO MV přišla Mi-8 B-8223. V roce 1974 přišly k LO MV Mi-8 B-8426, B-8427 a B-8428. V roce 1977-78 přišel k LO MV vrtulník Mi-8 B-8829.

Personál SLOV-AIRu, podniku pre leteckú činnosť, se na vrtulníky Mi-8 přeškolil ve výcvikovém středisku Aeroflotu v Kremenčugu v době od srpna do listopadu 1973. Ke konci roku 1973 Slov-air zakoupil Mi-8 OK-DXN (Žilina). V lednu 1974 přichází druhá Mi-8 OK-DXO (16.4. křest jako Chrudim). Pracovní činnost Mi-8 se vymezila na stavebně montážní práce, geofyzikální průzkum od roku 1976, doprava materiálu do nepřístupných míst, rozmetání vápence, betonování, přibližování dřevní hmoty, vztyčování smontovaných sloupů vysokého napětí atd.

V roce 1981 přišel k LS FMV vrtulník Mi-8 B-8130.
V roce 1982 přišel k LS FMV vrtulník Mi-8 B-8231.
Na jaře 1984 přišly do Bechyně tři vrtulníky Mi-8PPA a jeden Mi-9.
V roce 1985 přišel k LS FMV vrtulník Mi-8 B-8532.
Mi-8 B-8022 po generální opravě byla v roce 1985 předána Slov-airu jako OK-ZXP (Vysoké Tatry).
V roce 1987 přišel k LS FMV vrtulník Mi-8 B-8733.
Mi-8 B-8426 po generální opravě byla v roce 1988 předána Slov-airu jako OK-EXR (Broumov).
V lednu 1989 přišly do Kbel čtyři Mi-8PS-11 0834, 0835, 0836 a 0837. V roce 1989 přišly k LS FMV vrtulníky Mi-8 B-8938 a B-8939.
Mi-8PS-9 B-8829 jako 0829 a Mi-8PS-11 B-8130 jako 0830 byla v roce 1989 předány armádě.

Střední skupina sovětských vojsk opustila vrtulníkové základny v Hradčanech, Mladé, Olomouci a na Sliači v roce 1990 až 1991 i s vrtulníky Mi-8.

Dva vrtulníky Mi-8 OK-DXN (Žilina) a OK-EXR (Broumov) byly prodány do Chorvatska, kde byly brzy sestřeleny.
OK-ZXP (Vysoké Tatry) a OK-DXO (Chrudim) odkoupila firma ATE.

Rozvodové řízení ČR/SR mělo za následek odlet armádních vrtulníků Mi-8 0210, 0817, 0837, 1132, 1932, 2032, 2832, 3932 a 7520 a policejních: B-8427, B-8231, B-8939 a B-8532 na Slovensko v roce 1992.

LOK odkoupily od čs. armády několik vrtulníků Mi-8 v roce 1992. Pronajaly si je civilní provozovatelé.
Od jara 1993 používala firma AIR-TRANSA, s.r.o. vrtulník Mi-8 OK-YXB pronajatý od LOKu. Později přišel vrtulník OK-YXC.
7.4.1993 vznikla HELI TRANSPORT, s.r.o. jako dceřiná společnost AIR TRANSPORT EUROPE, s.r.o. z Popradu. Využívala vrtulníky Mi-8 se slovenským personálem.
V únoru 1994 přelétly čtyři Mi-8 OK-XYB, C, D a E (majitel Agroplast) z Bratislavy do Mladé Boleslavi.
V roce 1994 zahájil provoz s vrtulníky Mi-8 vlastněnými firmou Agroplast nový provozovatel AEROCENTRUM, s.r.o., když jedna osádka od AIR-TRANSy odešla k AEROCENTRU. Firma používala čtyři Mi-8 OK-XYB, C, D a E.

Armáda dostala v dubnu 1996 do Kbel modifikovanou Mi-8S9 0829 "Máňu" s novým přístrojovým vybavením.

24.6.2003 Letecká služba Policie České republiky ukončila provoz vrtulníků Mi-8 posledním letem vrtulníku B-8733.

Salónní Mi-8 byly zgenerálkovány a zmodernizovány. Počet cestujících se zvětšil na 15 a vrtulníky byly vybaveny meteorologickými radary.
 

  Heslovitě o Mi-17 u nás (Mil Mi-8MTV Hip-H (exp. ozn. Mi-17) , Mi-17Z-2)

Přebírání Mi-17 v Kazani v roce 1984.
První tři Mi-17 (celkem zakoupeno 50 kusů) přiletěly se sovětskými piloty a továrními techniky v říjnu 1984 nejdříve na Bory k 11. vrtulníkové letce.
První zálet Mi-17 v ČSSR byl uskutečněn 18.10.1984 s posádkou Vašin, Bykov, Lapák a Kaminskij. Další Mi-17 byly přebírány v r. 1986,1988,1989.

V roce 1989 se zkoušelo použití raketometů RM-122 po 4 NŘS S-13 (Grad L) na vrtulníku Mi-17. Laická pozn. - to jsou ty dlouhé rakety, které se odpalují ze Zilů nebo pancéřovaných Tatrovek.

Od 1.5.1990 51. vrtulníkový pluk začal provádět sekundární lety LZS (let. záchr. služby) s vrtulníky Mi-17 z Prostějova.
Do Líní přišly dva vrtulníky Mi-17Z-2 pro radiotechnický průzkum.

Střední skupina sovětských vojsk opustila vrtulníkové základny v Hradčanech, Mladé, Olomouci a na Sliači v roce 1990 až 1991 i s vrtulníky Mi-8MTV.

První účast Mi-17 a Mi-24 na západě na leteckém dnu v Payerne - Švýcarsko 4.9.1991.

Během roku 1991 byly všechny Mi-17 v rámci vídeňských dohod postupně "odzbrojeny" odstraněním zbraňových nosníků se závěsníky a demontáží elektrické kabeláže výzbroje.

Rozvodové řízení ČR/SR mělo za následek odlet vrtulníků Mi-17 0807 Z2, 0808 Z2, 0812, 0817, 0820, 0821, 0823, 0824, 0826, 0827, 0841, 0842, 0843 Pohled, 0844, 0845, 0846, 0847 na Slovensko v roce 1992.

Vrtulník Mi-17 5315, který přestavěný v LOK původně pro Pakistán, ale nakonec jej a dva podobné koupil Jásir Arafat. Pravděpodobně zničeny v Gaze.

23. 8. 1996 začalo první bojové nasazení vrtulníků Armády ČR v rámci mise IFOR. Dvě Mi-17 se třemi posádkami pod velením pplk. Dočekala odletěly do Bosaňské Krupy. IFOR-SFOR.
LOK modifikovaly Mi-17 pro SFOR a SOR (Síly okamžité reakce).
Provedena modernizace avioniky Mi-17 pro SFOR firmou ČESKÁ LETECKÁ SERVISNÍ, a. s. Celkem bylz modifikovány: 0802, 0828, 0834, 0836, 0837, 0838 a 0848. Další modernizace avioniky Mi-17 pro SOR firmou ČESKÁ LETECKÁ SERVISNÍ, a. s. Celkem bylz modifikovány: 0816, 0819, 0825, 0832 0835.

Poprvé s NATO. Ve dnech 8. až 22.3.1999 se v severní Itálii uskutečnilo cvičení NATO ADVENTURE EXCHANGE 99. Tohoto víceméně štábního cvičení se v době od 11. do 22.3. zúčastnila i dvojice vrtulníků Mi-17 z budované jednotky sil okamžité reakce (SOR), která se připravuje na základně vrtulníkového letectva v Přerově. Díky historickému datu 12.3.1999, kdy Česká republika vstoupila do NATO, se tak účastníci cvičení pod velením mjr. Jaroslava Brauna de fakto stali prvními příslušníky AČR, kteří se účastnili podobného zaměstnání.

Dnem 1.1.2000 byl vyčleněn do Sil okamžité reakce (SOR) roj vrtulníků Mi-17. Příspěvek do misí NATO byly 4 vrtulníky Mi-17 s dobou pohotovosti k nasazení 60 dnů a do vzdálenosti místa nasazení 400 km od teritoria Česka.

14.12.2001 odlétly Mi-17 z Bosny domů do Přerova.

Státní podnik LOK odkoupil vrtulníky Mi-17 0801, 0804, 0806, 0810, 0813 a 0815. Přeprava z Přerova ve dnech 8.-14.1.2002. V noci z 11.11.2002 na 12.11. se nakládaly do An-124 Volga Dněpr na Ruzyni dva z nich, a to konkrétně stroje 0806 a 0813 (výr. č. 108M06 a 108M13). Zakoupila je armáda USA pro tajné služby.

Dva vrtulníky Mi-17 přerovské vrtulníkové jednotky odletěly 13.4.2005 do mise Althea v Bosně a Hercegovině na Balkán. Vrátily se ve středu 14.12.2005.

4.4.2007 česká vláda schválila, že Afghánistánu daruje 12 nepotřebných bojových a dopravních vrtulníků. Náklady hradilo NATO. Jednalo se o 6 dopravních vrtulníků Mi-17 a 6 bojových vrtulníků Mi-24. Česká armáda 21.11.2007 předala představitelům Afghánistánu první tři kusy vrtulníku Mi-17. V červnu 2008 byly předány zbývající tři.

Mi-17 0814, 0818 z výzbroje AČR byly exportovány do Angoly.
 

  Heslovitě Mi-171Š u nás (Mil Mi-8AMTŠ -exp. ozn. Mi-171Š)

Česká armáda získá od Ruska 26 vrtulníků v hodnotě 4,7 miliardy korun. Vrtulníky Rusko dodá v rámci deblokace svého dluhu vůči ČR. Potřebné smlouvy o dodání strojů podepsaly obě strany 16.9.2004.

Nové Mi-171Š mají na rozdíl od starých Mi-17 mimo jiné lepší motory, hydraulicky sklopnou záďovou rampu, rozšířené boční dveře s jeřábem a zlepšenou ochranu kabiny. Jsou navíc dodávány s brýlemi na noční vidění.

17.4.2005 dorazila skupina českých pilotů, palubních techniků a techniků z 23. zVrL a z Úřadu státního ověřování kvality do letecké továrny v Ulan Ude, kde se přeškolila na nový vrtulník Mi-171Š. Velitel skupiny mjr. Miroslav Jenčík. Praktický výcvik od 4.5. Piloti nalétali po 18 hodinách, včetně nácviku nouzového přistání na jeden motor na plochu 30 x 30 m a také let s brýlemi nočního vidění. V polovině května slavnostní ukončení kurzu.

9.6.2005 přivezl An-124 z Ruska do Pardubic první tři nové vrtulníky Mi-171Š (ev. č. 9767, 9774, 9781) s rampou.

28.6. bylo ukončeno předávání prvních třech vrtulníků Mi-171Š uživateli. Po podepsání předávacích protokolů převzala vrtulníky do užívání 23. základna vrtulníkového letectva v Přerově.

12.7. přivezl An-124 z Ruska do Pardubic tři nové vrtulníky Mi-171Š (ev. č. 9799, 9813, 9844).

22.9. přivezl An-124 z Ruska do Pardubic další čtyři nové vrtulníky Mi-171Š (ev. č. 9806, 9825, 9837, 9868).

24.11.2005 přivezl An-124 z Ruska do Pardubic tři nové vrtulníky Mi-171Š (ev. č. 9873, 9887, 9892). 2.12.2005 přivezl An-124 z Ruska do Pardubic tři nové vrtulníky Mi-171Š (ev. č. 9904, 9915, 9926). (L+K 12/05)

Ve dnech 12. až 15.2.2007 se na prostějovském letišti konaly vojskové zkoušky použití vrtulníku Mi-171Š k výsadkům a současně se ověřovalo nouzové opuštění stroje z pilotní kabiny. Vrtulník Mi-171Š je schopen přepravit 24 osob, 19 výsadkářů specialistů s padáky typu křídlo a 14 výsadkářů s plnou výzbrojí. Z vrtulníku Mi-171Š tak lze provádět vzdušné výsadky všech zavedených typů padáku v Armádě České republiky," řekl major Roman Kopřiva z Velitelství společných sil Armády.

13.9.2007 byl podepsán kontrakt o provedení modernizace vrtulníků Mi-171Š mezi LOM PRAHA s.p. a FGUP Rosoboronexport. Takto modernizované stroje umožní AČR jejich nasazení v misích po celém světě v součinnosti s vojsky NATO.

V roce 2008 se začalo modernizovat prvních 5 kusů Mi-171Š. První tři kusy ve spolupráci s Rusy. Zálet první modernizované Mi-171Š dne 20.12.2008. (L+K 1, 2/09, ATM 2/09) Foto.

AČR vytváří smíšenou vrtulníkovou jednotku, která by měla mít k 1.1.2008 k operačnímu nasazení připravené 4 vrtulníky Mi-171Š s dobou pohotovosti k nasazení 20 dnů a s neomezenou vzdáleností místa nasazení.

  Wikipedie, vrtulnik.cz/,  NAVRCHOLU.cz