Mil Mi-4
8/2010
Jeho vývoj byl zahájen na podzim roku 1951. Vývoj pokračoval velmi rychle a už v polovině roku 1952 se uskutečnil první let prototypu. Rychlost byla dána prioritou úkolu. Na základě korejské války a v ní nasazených US vrtulníky byl vydán příkaz k urychlenému vývoji výkonného transportního vrtulníku. Ještě v tomtéž roce (1952) byla zahájena sériová výroba. V r. 1954 se poprvé Mi-4 předvedl na přehlídce v Tušinu. Na tomto vrtulníku bylo poprvé v SSSR využito hydraulických posilovačů řízení.
Zavedení do služby nebylo jednoduché. Při zkouškách se projevil flutter (kmitání nosných ploch), což vedlo i ke smrtelné havárii prvního sériového stroje. Po jeho odstranění se objevily přízemní vibrace. Jejich odstranění si také vyžádalo nasazení řady specialistů.
Dalším problematickým prvkem byly listy rotoru, které měly do r. 1954 životnost jen 150hod. Pak byly vylepšeny a životnost stoupla na 300hod. Od r. 1957 byly vyráběny s celokovovým neděleným nosníkem a ty měly životnost až 600 hod., a konstruovalo se dál, až životnost rotoru přesáhla 2000hod.
V padesátých letech se jednalo o jeden z nejvýkonnějších vrtulníků, který vytvořil řadu mezinárodních rekordů (celkem jich bylo 10). První byl ustaven 25. května 1954, kdy pilot R. Kaprelian dosáhl s nákladem 2 tuny výšky 6017m.
Mi-4 byl poháněn dvojhvězdicovým motorem AŠ-82V s nímž se můžeme setkat už u válečných stíhaček Lavočkina. Motor byl uložen v přídi pod kabinou posádky.
Celkem bylo do roku 1969 vyrobeno 3200 kusů, z nichž zhruba 700 bylo určeno na export do 24 států světa. Vrtulníky Mi-4 byly licenčně vyráběny v Číně pod značkou Harbin Z-5, tam jich bylo vyprodukováno 545 kusů.
Vzhledem ke svým výkonů a rozšíření doznal vrtulník řady různých
modifikací.
Rozšířil se do řady států, zúčastnil se i několika vojenských
konfliktů.
Mi-4A - základní verze pro vojenskou dopravu a výsadek živé síly
a lehké bojové techniky. V nákladní kabině mohl nést až 14 výsadkářů
nebo vozidlo do hmotnosti 1740 kg.
Mi-4 S/PS - vojenské záchranářské verze s navijákem o nosnosti
156 kg, radiokompasem, autopilotem, přídavnýmí palivovými nádržemi, záchranným
člunem a dalším vybavením.
Mi-4 M - protilodní verze z roku 1959, do výzbroje zařazená v
roce 1963. Byl vybaven hydroakustickým senzorem Baku a magnetometrem APM-60.
Mohl nést 18 radioakustických bójí. Vyzbrojen byl hlubinnými
protiponorkovými pumami. V ecportní verzi byl označen Mi-4 ME.
Mi-4 T - protiponorková verze vzniklá vývojem z verze M. Byl
vybaven vyhledávacím radiolokátorem na zádi trupové gondoly a
radioakustickými bójemi. Výzbroj tvořil kontejner s torpédy a nebo
hlubinné pumy různého kalibru o celkové hmotnosti do 500 kg.
Mi-4 AB - ozbrojená varianta verze M. První sovětský vrtulník určený
k přímé podpoře pozemních vojsk. Kromě střelecké věže pod trupem měl
po bocích trupu 6 závěsníků pro 4 letecké bomby po 250 kg, 4-6
raketnic a nebo 4 protitankové řízené střely Falanga.
Mi-4 P - verze z roku 1964 pro civilní dopravu - 10 cestujících se
zavazadly.
Mi-4 L - požární verze pro hašení lesních požárů.
Mi-4 SCH - zemědělská verze pro postřik - nádrž pro 1600l postříků.
Mi-4 létající jeřáb - speciální verze s vnějším závěsem o
nosnosti 2000 kg.
Státy v nichž nalezl Mi-4 uplatnění:
Afgánistán, Albánie, Alžírsko, Belgie, Bulharsko, Československo, Čína,
Finsko, Kuba, Egypt, NDR, Indonésie, Irák, Itálie, Mali, Mongolsko,
Severní Korea, Jižní Jemen, Severní Jemen, Polsko, Rakousko, Rumunsko,
Somálsko, Súdán, Sýrie, Švýcarsko.
První Mi-4 naší armády (ČSLA) přistály v Praze na jaře 1956. Celkem
jsme jich odebrali 144 kusů. V r. 1965 se účastnily záchranných prací
při záplavách na jižním Slovensku. Modernizace straších strojů se
prováděla v Praze a později v Trenčíně.
Od r.1961 sloužily stroje OK-OVE a OK-OVF u Agroflotu.
Dalším uživatelem Mi-4 byl od začátku 60. let do r.1973 Letecký oddíl
MV. tyto stroje byly např. využívány pro zajištění přenosů ze závodu
míru.
Poslední Mi-4 dolétaly u nás v r. 1986.
Motor: 1× pístový Švecov AŠ-82V, 1250 kW
Průměr nosného rotoru (4 listy): 21,0 m
Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,6 m
Délka s otačejícími se rotory: 25,02 m
Délka trupu: 16,79 m
Výška: 5,18 m
Šířka trupu: 2,0 m
Hmotnost prázdného stroje se střel. gondolí: 5356 kg
Maximální hmotnost s gondolí (výsadková v.): 7310 kg
Max.rychlost při zemi: 185 km/h
Cestovní rychlost: 160 km/h
Dostup statický: 2000 m
Dostup dynamický: 5500 m
Na 3000 m vystoupá za: 13 min
Dolet (při rychl. 140km/hod a 600kg paliva): 410 km
Wikipedie
