Linka Praha -
Tel Aviv
Letiště Tel Aviv
11.11.2010
V roce 1948 udržovaly ČSA pravidelné spojení s Palestinou. Oficiální první let na lince Praha - Řím - Atény - Nikosia - Lydda uskutečnil stroj DC-3 (OK - WDT) dne 1.1.1948.
Už v únoru 1948 pokračovala linka dál po trase .... Bagdád - Basra - Bahrain - Sharjah - Jivani - Karačí - Bombay.
V období vojenských akcí, kdy boje probíhaly u Lyddy, končily DC-3 na městském letišti v Tel Avivu a později se létalo do Haify (od 3.5.48).
Po dva měsíce byly ČSA jedinou leteckou společností udržující provoz na linkách do Palestiny a rodícího se Izraele.
Bližší informace se nepodařilo nalézt.
22.6.1991 se po delší době uskutečnil opět první let na lince Praha - Tel Aviv (23. 6. opačným směrem)
25.6.1991 letěla na lince izraelská společnost El Al (tam i zpět)
Největší komerční izraelské letiště. Letiště bylo zřízeno v r. 1936, kdy byla Palestina britským mandátním územím. První název byl letiště Wilhelma. Později (od r. 1943) bylo známé jako základna RAF Lydda - důležitý letecký uzel na středním východě.
Po vzniku Izraele 14. května 1948 bylo letiště přejmenováno z letiště Lydda na Lod. V r. 1973 dostalo letiště jméno po prvním ministerském předsedovi Davidu Ben.Gurionovi.
Letiště je umístěno nedaleko města Lod, 15 km jihovýchodně od Tel Avivu. Mimo něj má Tel Aviv ještě další letiště, a to Sde Dov Airport, které se nachází v Tel Avivu a je určeno pro domácí linky. Letiště Ben Guriona je řízeno úřadem pro izraelská letiště. Je to také základna izraelských spol. El Al, Israir Airlines, Arkia Israel Airlines a Sun d'Or International Airlines
Letiště má tři vzletové/přistávací dráhy a je využíván pro obchodní, soukromé a vojenské létání.
První civilní transatlantickou linkou byla linka New York - Tel Aviv otevřená spol. TWA v r. 1946. Britové opustili letiště Lydda v dubnu 1946 a izraelští vojáci ji obsadili v červnu 1948. Letecký provoz byl zahájen 24. 12. 1948. V r. 1952 bylo odbaveno už na 100 000 pasažérů měsíčně a domácí linky byly převedeny na letiště Sde Dov.
Hlavní výstavbu moderních terminálů na letišti podnítily vlny imigrantů z Etipie a SSSR. Rozhodnutí o výstavbě padlo v r. 1994.
Terminál 1 - původně mezinárodní terminál, nyní využívaný pro domácí lety. Byl v posledním desetiletí několikrát rekonstruován a jeho předpokládaná kapacita by měla dosáhnout 2,4milionu cestujících ročně.
Terminál 2 - byl otevřen v r. 1969. Do r. 2007 obsluhoval domácí linky (přesunuté tehdy na Terminál 1). Vzhledem k nárustu dopravy byla po r.1990 přistavěna sekce pro mezinárodní lety, která sloužila do dostavění terminálu 3. Pak měl být Terminál 2 zbourán. Nakonec byl přestavěn na speciální terminál pro nízkonákladové aerolinky.
Terminál 3 - otevřením Terminálu 3 ( 28. 10. 2004), ztratil Terminál 1 úlohu hlavní mezinárodní brány do Izraele. Nový terminál byl navržen tak, aby obsloužil ročně až 10 milionů cestujících.
Terminál 4 Tento terminál byl postaven v r. 1999. Nikdy však nebyl oficiálně otevřen. Byl používán v mimořádných případech (odbavení cestujících z Asie v období ptačí chřipky) a při některých ceremoniálních akcích.
Nejvytíženější bylo letiště v r. 2008, kdy odbavilo 11,5 milionu cestujících. K tomuto zatížení musíme připočítat fakt, že - vzhledem k napjatým vztahům s arabskými státy - letiště Ben Guriona patří k letištím s největšími bezpečnostními opatřeními na světě.
Jak již bylo zmíněno, letiště má tři dráhy. Hlavní - délka 3 112m.; Krátká - délka 1780m (hlavně pro vojenská nákl. letadla) Tichá - délka 3657m (nejnovější, schopná přijmout např. i A380)
V r. 2009 využívalo letiště Ben Guriona na 58 leteckých společností
s pravidelnými linkami, dále 22 charterových spol. a 7 spol. pro cargo.
