Lilienthal Otto Karl Wilhelm
8/2010

Narodil se v rodině obchodníka se suknem. Spolu se svým o rok mladším bratrem Gustavem se Otto od chlapeckých let zajímal o problematiku létání. Oba bratři v sedmdesátých a osmdesátých létech 19. století uskutečnili podměrně rozsáhlé aerodynamické výzkumy, jejichž výsledky pak Otto v roce 1889 shrnul v knize "Der Vogelflug als Grundlage der Fliegekunst" - Ptačí let jako základ létání.

Po technických studiích si v Berlíně založil strojírenskou továrnu. Díky výrobě vylepšeného parního stroje byl finančně zabezpečen a mohl se věnovat leteckým činnostem.

Od roku 1890 konal pokusy se závěsnými kluzáky ovládanými přemísťováním těžiště letadla vychylováním nohou a těla letce. V následujícím roce se mu na svahu v Derwitz v Brandenbursku podařil první let delší 25 m. Podle toho dostal kluzák jméno Derwitzer.

Otto Lilienthal na svých kluzácích uskutečnil více než dva tisíce letů, dlouhých, v závislosti na terénních a povětrnostních podmínkách, až 250 metrů. U města Lichterfelde nedaleko Berlína vybudoval umělý pahorek, na jehož vrcholu byl hangár. Z něj prováděl své experimentální lety. Při nich přežil několik nehod, také díky tomu, že jeho kluzáky létaly relativně pomalu a v malé výšce. Za svůj život postavil Otto Lilienthal 18 typů (15 jednoplošníků a 3 dvouplošníky) kluzáků, které byly na rozdíl od modelů jeho předchůdců plně ovladatelné. Typ Normal-Segelapparat dokonce na zakázku vyráběl. Celkem vzniklo asi osm exemplářů tohoto typu. Jeden z nich v roce 1894 zakoupil I. Fliegerverein v Karlových Varech, fakticky první plachtařský klub na světě.

Dne 9. srpna 1896, při letu s hory Gollenberg u Stöllnu, došlo vlivem nečekané poruchy v proudění vzduchu k přetažení kluzáku a následnému pádu. Otto Lilienthal utrpěl těžké zranění páteře. Po převozu do Berlína následujícího dne zemřel

Po Lilienthalově smrti zakoupili otec a syn Etrichové z pozůstalosti dvě Lilienthalova letadla z Lilienthalovy pozůstalosti. Jedno z nich, nazvané Sturmflügelvogel a určené pro létání za silného větru, je dnes vystaveno v Technickém muzeu ve Vídni. Otto Lilienthal své poznatky a zkušenosti předával dál. Pořádal přednášky a publikoval články a připomeňme jeho knihu. Na jeho práci tak mohli navázat další průkopníci letectví včetně bratří Wrightů, kteří Lilienthala zmiňovali jako hlavního inspirátora jejich prvního letu s letadlem těžším vzduchu. Lilienthalovo jméno nese medaile, kterou od roku 1938 uděluje Mezinárodní letecká federace FAI každoročně jednomu pilotu na světě za přínos bezmotorovému létání. Jako první český pilot ji v roce 2000 obdržela Hana Zejdová.