Letiště Praha-Kbely
9/2010
Původní vojenské (později se smíšeným provozem a dnes opět vojenské) letiště umístěné v severovýchodní části Prahy na jihu Kbel. V současné době je na něm umístěna 24. základna dopravního letectva T. G. Masaryka, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany, která zabezpečuje přepravu ústavních činitelů.

Prostor dnešního letiště Praha - Kbely, mírně vyvýšená planina vymezená obcemi Kbely, Letňany a krajem Vysočan, byla pro případnou výstavbu letiště vybrána již v průběhu listopadu roku 1918. Příslušníkům tzv. Leteckého sboru, který byl prvotní organizací čs. vojenského letectva, vyhovovala poloha relativně blízká centru města, tak i celková dispozice rozsáhlých pozemků s velmi malým zvlněním terénu a kvalitní únosnou půdou. Před zimou roku 1918 zde bylo vystavěno několik provizorních budov a plátěných hangárů. Již v prosinci 1918 vzlétly první letouny čs. "vzduchoplavby". Bylo to první plnohodnotné letiště založené po 1. světové válce na našem území.

Období do konce 2. světové války

Do jara 1920 bylo na kbelské letiště přemístěno z bývalého rakouského letiště v Chebu šest hangárů typu Wagner, z nichž některé jsou dochovány a využívány i dnes (např. H 18 a 87 Leteckého muzea Kbely). Ve dvacátých byly vybudovány budovy pro mužstvo a personál a řada moderních železobetonových hangárů, seřazených do mírného oblouku s věží pro startéry a další úředníky letiště. V roce 1928 byla dokončena i stavba pro Kbely dodnes dominantní vodárenské věže "Maják", na jejímž vrcholu byla umístěna soustava výstražných a naváděcích světel. Posledním z hangárů byl hangár aeroklubu otevřený 12. května 1935. To už byla ale ve hře výstavba nového pražského letiště v Ruzyni (otevřeno 1937). 

Jedním z prvních leteckých útvarů ve Kbelích byla 4. letecká setnina (1919), pak 5. letecká setnina se stroji Breguet XIV (1919) a byl zde i Letecký sklad. Při přechodu na plukovní organizace čs. voj. letectva zůstala v Praze 10. letecká setnina, přejmenovaná na Letecký pluk č. 1 "T.G.Masaryka" (1.10.1920-1938) V letech 1928 až 1931 byly právě ve Kbelích položeny organizační základy dalších leteckých pluků čs. vojenského letectva.

Tyto útvary, budované jako stíhací, lehký a těžký bombardovací, byly postupně přesunuty do Hradce Králové, Milovic a Brna. Na počátku roku 1938 byl na kbelské letiště přemístěn 4. letecký pluk (stíhací letouny Avia B-534) a 6. letecký pluk se dvěma perutěmi bombardovacích a průzkumných letounů (Aero Ab-101 a Avia B-71).

Největší nápor zažívaly Kbely při leteckých dnech. Konaly se zde např. 26. září 1929, v r. 1933 a 15. května 1936. Posledního uvedeného leteckého dne se zúčastnilo 200 letadel a shlédlo ho více jak čtvrt milionu diváků.
Po otevření letiště Ruzyně patřily Kbely jen vojákům.

V tomto období jsou Kbely také hlavním čs. letištěm pro civilní letectví. Již 15. listopadu 1919 zde začala pracovat Správa civilního letiště ve Kbelích a 1. března 1920 byla zahájena výstavba civilní části letiště jako tech. základny společnosti CFRNA (Franko - rumunská letecká společnost). Provizorní budovu civilního letiště navrhl ing. Gočár.  
První civilní letadlo přiletělo do Kbel 20. srpna 1920. Pravidelný provoz byl zahájen 15. října 1920 na trati Paříž - Štrasburk - Praha. Odtud také vzlétl 28. října 1923 pilot Skála k slavnostnímu zahájení provozu ČSA a 29. října 1923 pilot Brabenec k prvnímu letu na lince Praha - Bratislava. Řadu let byly Kbely mateřským letištěm ČSA i ČLS. Od r. 1920 do r.1938 tedy ve Kbelích probíhal smíšený vojenský a civilní provoz a byly odtud vedeny domácí i zahraniční linky. Na kbelském letišti startovalo až 40 civilních letadel denně. V letech 1920-28 zde byly postaveny letištní a úřední budovy, vodárna, maják, celnice a restaurace podle projektu architektů Otakara Novotného a Josefa Gočára.
V posledním roce se na letišti Kbely uskutečnilo denně průměrně 22 pohybů letadel a bylo odbaveno 110 cestujících, 1,6 tuny zboží a 200 kg pošty. Tankování letadel zajišťovaly ČSA. Tankoval se zde např. benzín Fanto Super a oleje Fantolin Motoroil.

Historie letiště Kbely není spojena jen s letectvím, ale také s vysíláním Radia Praha, jehož první trvalé přenosy začaly vysíláním ze stanu na letišti Kbely 18. května 1923.

V březnu 1939 patřila letiště k vůbec prvním zabíraným vojenským zařízením. Na kbelském letišti a v blízkých továrnách byly v prvních válečných letech vybudovány Němci silné opravárenské kapacity. Za války bylo letištěm cílem bombardování - největší proběhlo 25. března 1945.

Poválečný vývoj letiště

Poválečný vývoj letiště ve Kbelích je spojen zejména s rozvojem vojenské letecké dopravy. V předválečném období nevznikl žádný zvláštní útvar specializovaný na úkoly letecké přepravy osob či materiálu. Výjimku krátce představoval pouze Vojenský letecký dopravní oddíl, detašovaný na jaře roku 1923 z 1. leteckého pluku, určený k podpoře nově ustavených Československých státních aerolinií.

V červenci roku 1945 byla ustavena Vojenská letecká dopravní skupina (VLDS), v jejíž sestavě byly využívány i sovětské a britské transportní letouny C-47 a postupně i dostupná letecká technika kořistního původu V dubnu 1946 byl sloučením VLDS a letištní perutě Ruzyně ustaven Letecký dopravní pluk přímo podřízený velitelství čs. vojenského letectva. V roce 1947byl Letecký dopravní pluk (LDP) přemístěn na letiště Praha - Kbely.

Rok 1948 - rozsáhlé změny ve složení velitelského sboru a nakonec i jednotlivých vycvičených osádek, propouštění a perzekuce po únoru 1948, postihly i příslušníky LDP z řad bývalých zahraničních letců. Výnosem MNO byl název útvaru letecký dopravní pluk v prosinci 1953 změněn na dopravně výsadkový letecký pluk (DVLP). Ze stavu pluku byl v průběhu roku 1956 vyčleněn dopravní letecký oddíl MNO (7. lo MNO), který jediný nadále působil na letišti Kbely.

V srpnu roku 1959 byl dopravně výsadkový letecký pluk, vybavený letouny Il-14 (AV-14), přemístěn na letiště Prostějov a později do Mošnova u Ostravy. Po několika reorganizacích v průběhu šedesátých až osmdesátých let přešel zbytek útvaru k 1.1.1994 zpět na letiště Praha - Kbely do sestavy 3. dopravního leteckého pluku, který se stal jediným útvarem dopravního letectva v rámci Armády ČR.

V průběhu 60. a počátkem 70. let dochází v čs. vojenském dopravním letectvu k častým organizačním a redislokačním pohybům. Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k postupné obměně letadlového parku vojenského dopravního letectva. Vrtulníky Mi-4 byly nahrazeny výkonnějšími Mi-8 s dlouhodobou perspektivou služby. Do roku 1985 jsou postupně z vojenského dopravního letectva vyřazeny i transportní a dopravní verze letounů Iljušin Il-14 a AV-14.

Na kbelském letišti se ale objevují další typy: V roce 1977 byly dodány první letouny Let L-410, od roku 1966 probíhala u dopravního leteckého pluku postupná výměna letounů Il-14 letouny Antonov An-24B a od roku 1983 byly zaváděny vrtulníky Mi-17. Pro potřeby přepravy osob jsou postupně zaváděny letouny An-24, Jakovlev Jak-40, Tupolev Tu-134 a Tu-154.

Změny po roce 1989

Po mnohých organizačních změnách byl k 31.12.1989 znovu vytvořen 3. dopravní letecký pluk, který byl zabezpečován 8. praporem letištního a radiotechnického zabezpečení. K 1.6.1993 došlo k dílčí reorganizaci a byla vytvořena 3. letecká základna. Ta byla k 1.1.1994 přejmenována na 6. leteckou základnu. Rozkazem prezidenta ČSFR ze dne 5.5.1990 byl pluku udělen čestný název 3. dopravní letecký pluk T. G. Masaryka.
K 1.1.1994 byl přejmenován na 6. smíšený dopravní letecký pluk T. G. Masaryka. K další zásadní změně došlo k 1.7.1994, kdy byla vytvořena 6. základna dopravního letectva, dislokovaná na letišti Praha - Kbely.

U příležitosti 80.výročí vzniku Československé republiky byl 6. základně dopravního letectva udělen dekretem prezidenta republiky udělen historický název 6. základna dopravního letectva T. G. Masaryka.
K 1.7.2003 byla přejmenována na 24. základnu dopravního letectva.

V areálu letiště se nachází Expozice LaK VM VHÚ.

Krátký přehled leteckých útvarů a provozovatelů v poválečných Kbelích: 
Fotoletecká skupina 1945-52 / LP 7 1945-46 / LP 8 1945-46 / LP 10 1945-48 / LP 12 1945-48 / 1. let. divize 1945-48 / LDP 1946-49 / Cvičná letka 1/1. cvičná letka VÚ 2244, VÚ 6993 1946-1953 / LP 25 1948-50 / LP 41 1950 / LP 47 1950-51 / LDP 1 1949-50 / 1. ldp 1950-54 / LP 1 1950-51 / LP 8 1950-51 / 3. let. div. 1950-51 / 15. let. skup. 1951-55 / 47. let. zprav.pluk 1952-54 / LOK 1952-2003 / 8. stíh. let. pluk 1954-59 / 1. dop. let. pluk 1954-56 / Velitelská letka VLaPVOS 1954-59 / SL-PVOS 1955-58 / Velitelský oddíl VLaPVOS 1959-60 / 1. dvlp 1956-59 / 7. let. odd. 1960-69 / 50. spoj. let. pluk 1963-69 / 50. spojlp 1969-74 / 311. vrtulníkový roj 1968-74 / 3. dlp 1974-85 / DLP MNO 1985-90 / 3. dlp FMNO 1990-94 / 6. smdlp 1994 / 6. zDL 1994-2003 / AVIATION SERVICE, spol. s r. o. 1998-2003 / 24. zDL 2003- / Letecká zkušební činnost 1948- / Výzkumák 1957- / Údržba / LOM PRAHA s. p. 2003- / Česká letecká servisní a. s. 1997- / LOK-Duncan Aviation, s.r.o. 1994-2000 / L D Aviation Prague, s. r. o. 2000- / DELTA SYSTEM - AIR, a. s. 2006-2007 / DSA a. s. 2007- / Odbor strategie státního ověřování jakosti s odborem státního ověřování jakosti letecké techniky / Týl na letišti / RTZ na letišti

Modernizace letiště

V druhé polovině 90. let probíhaly na letišti Praha - Kbely modernizační úpravy. V roce 1996 byla vystavěna nová věž řízení letového provozu. Rekonstrukcí hangáru při zachování původního skeletu byl v letech 1996 - 1998 vybudován moderní letištní terminál poskytující komplexní servis odbavení cestujících i prostory pro řídící orgány letiště. V roce 1998 byly do provozu uvedeny nové prostředky světlotechniky a systém přesného přístrojového přiblížení.
 

 

www.army.cz
Wikipedie
www.vrtulnik.cz