|
Americký čtyřmotorový dopravní letoun.
Po úspěchu typu DC-3 byl u firmy Douglas objednán několika společnostmi
(TWA, American Airlines, EAL, PAA a United Airlines) nový superletoun. V
letadle bylo navrženo 42 míst pro sedící cestující a počítalo se s
variantou vybavenou 30 lůžky pro noční spoje.
Pro letadlo byly vyvinuty nové motory Pratt a Whitney R-2180.
Stroj byl zalétán v červnu 1938 a byl pojmenován "Super Mainliner".
Mezitím však z původních objednatelů zbyl jen jeden (United Airlines).
Tento zákazník převzal v r. 1939 prototyp. Nezavedl ho však ani do
pravidelného provozu a ještě v r. 1939 byl letoun prodán japonské spol.
Nippon Koku (později Japan Air Lines). Ta ho však koupila pro japonské
vojenské námořnictvo, které ho předalo firmě Nakajima. Ta podle něj
vyráběla bombardéry G5N1 (naštěstí neschopné plnit náročné úkoly,
mezi nimiž byl i nálet na USA).
Stroj byl vyroben jen v jediném kuse a proto je málo známý. Letadlo DC-4,
které je mnohem známější je naprosto odlišný stroj.
|