Baron Prášil
9/2010

„Svět chce být klamán“, říká známé přísloví a kdoví, zda není jeho tvůrcem sám baron Prášil, nekorunovaný král všech lhářů. Tento vážený a urozený muž si byl jistě vědom svého strhujícího vypravěčského umění a květnaté fantasie – ale přiznat, že nemluví pravdu? On, šlechtic a svobodný pán z Münchhausenu, povznesený nad každou kritiku a pochybnost? Vždyť vyprávěl své historky pro vlastní potěšení a tak sebevědomě si vymýšlel nejkrkolomnější příběhy, že vyrazil svým posluchačům doslova dech a nedal jim možnost ani příležitost projevit pochybnosti nebo se dokonce vysmát vypravěčově pravdomluvnosti. Byl-li pan baron z Münchhausenu – český baron Prášil – notorický lhář a šejdíř či jen blouznivý fantasta a rozený řečník, bohužel nevíme, neznali jsme ho (lékaři si toto chování pojmenovali jako Münchhausenův syndrom).  Ale jeho báječné vyprávění se nám dochovala a baví i dnes.
    
Příběhy skutečně žijícího německého šlechtice a důstojníka barona z Münchhausenu, českého "barona Prášila", který s neuvěřitelným klidem a rozkoší věší na nosy svým vděčným posluchačům nejneuvěřitelnější historky, zaháněje tak nudu života na malém městě, popsal poprvé neznámý sběratel. S jeho příběhy vyšlo několik knih a bylo natočeno několik filmů.

Český divák si nejčastěji barona Prášila spojuje s poetikou filmu Karla Zemana z r. 1961.

V oblasti letectví zde máme prvotřídního, i když smyšleného, leteckého průkopníka, který nemá problém létat v korábu neseném okřídlenými koni, nechat se nést ptákem, jako letecký pozorovatel létat na dělové kouli nebo se vystřelit se na Měsíc.