|
V roce 1976 vzešel ze SSSR požadavek
na výrobu malého regionálního dopravního letadla s větší kapacitou než má L-410.
Společnost Let Kunovice na tento požadavek reagovala a za tři roky
zpracovala studii a maketu letounu L-610. Problémy s dodávkou vhodného typu motoru
znemožnily zálet tohoto letounu v r.1986. Dnes již víme, že se projekt
nepodařilo dokončit a zůstalo u stavby 9 prototypů (včetně kusů pro
lámací a únavové zkoušky a devátého nikdy nedokončeného kusu).
Byl to ale největší vyvíjený letoun u nás a uvažovalo se o jeho zařazení
do provozu u ČSA a do výzbroje armády ČR.
Projekt letadla L-610 byl v tehdejších československých podmínkách
velmi náročný projekt, kdy byl realizován komplexní vývoj nového
letounu s novou pohonnou soustavou (motor, vrtule). Byla pro něj vyvinuta
i nová pomocná energetická jednotka SAFÍR pro spouštění motoru,
pozemní klimatizaci a nouzový zdroj el. energie.
Základní koncepce letounu byla převzata z již osvědčeného předchůdce
L-410 Turbolet.
L-610 je hornoplošník s přetlakovou kabinou a ocasními plochami ve
tvaru „T“, poháněný dvěma turbovrtulovými motory podvěšenými
pod křídly. Tříkolový podvozek s nízkotlakými pneumatikami se
zatahuje do gondol na bocích trupu obdobně jako u L-410. Letoun se
projektoval ve třech různých variantách: varianta pro 40 cestujících,
nebo nákladní se šesti kontejnery, potažmo smíšená varianta pro 16
cestujících v zadní části a třemi kontejnery v přední části
letadla. To platilo po změně požadavků ze SSSR, na jejichž základě
byla v r 1984 koncepce přepracována.
Konstrukce trupu byla skořepinová a potah trupu byl chemicky frézovaný
s podélnými výztuhami. V zadní nepřetlakované části trupu pak byla
pomocná energetická jednotka (APU). Křídlo bylo průběžné, dvounosníkové
s integrálními palivovými nádržemi mezi nosníky o objemu 3 500 litrů.
Současně s vývojem samotného letounu L610 probíhal i vývoj nového
motoru M602, nové pětilisté nízkoobrátkové vrtule V518, ale asi dalších
200 nových přístrojů a agregátů sloužících k zajištění funkce
letadlových soustav.
Kromě původní verze L-610M s motory Walter M602 o výkonu 2 x 1360
kW a pětilistými vrtulemi Avia V518 po roce 1989 vznikla i "západní"
verze L610G s osvědčenými motory General Electric CT7-9D o výkonu 1446
kW a čtyřlistými vrtulemi Hamilton Standart HS 14 RF-23. Na maketách
se v počátcích koketovalo i se čtyřmotorovým pohonem s motory M-601.
Zkoušky jednotlivých sestav byly náročné a probíhaly u nás i v
SSSR. Např. z trupu letounu Avia AV-14 byl vytvořen funkční vzor na
kterém se ověřovala elektrická soustava. Navigační soustava se ověřovala
na letounu L410 UVP-E, do kterého bylo zastavěno předpokládané navigační
vybavení L610 a to včetně autopilota. K ověření pohonné jednotky
vznikla další létající laboratoř IL-18LL, kde byl na místě motoru
č. 2 zabudován zkoušený motor Walter M602 s novou vrtulí Avia V518.
Ve VZLÚ bylo vyrobeno speciální pneumatické dělo pro ověření nárazu
ptáka nebo kusu ledu do vstupního ústrojí běžící pohonné
jednotky. Současně probíhaly zkoušky v SSSR v aerodynamickém tunelu
CAGI.
L-610M
První prototyp této verze a vůbec tohoto typu byl zalétán 28.12 1988.
Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů této verze, z nichž čtyři byly zalétány.
Zbylé dva pak posloužily při lámacích a únavových zkouškách.
Letoun L610 se kromě civilního certifikačního programu dostal i do
vojenského zkušebního ústavu (ne VZLÚ) v Praze Kbelech, kde se
podrobil armádním testům. Konkrétně se jednalo o pátý, respektive třetí
létající prototyp výrobního čísla X05.
Specifikace motoru Walter M602:
Vzletový výkon -1 360 kW
Max. trvalý výkon - 1 200 kW
Typický cestovní výkon - 700 kW
Max. reverzní výkon (0,65 vzletového výkonu) - 884 kW
Hmotnost plně ustrojeného motoru - 480 kg
Životnost motoru - 10 000 hod
Technická data vrtule Avia V518:
Počet listů - 5
Průměr - 3,5 m
Smysl otáčení - ve směru hodinových ručiček
Hmotnost - 210 kg
Otáčky vrtule:
Vzletový výkon - 1 320 ot/min
Max trvalý výkon - 1 160 ot/min (0,77 účinnosti
vrtule)
Typický cestovní výkon - 1 060 ot/min (0,86 účinnosti
vrtule)
L610G
Letoun L610G vznikl ve dvou prototypech na základě spolupráce
mateřského výrobního závodu LET, podniku zahraničního obchodu
OMNIPOL a americké firmy General Electrics. Jednalo se o modernizovanou
verzi, kdy byl letoun vybaven americkými turbovrtulovými motory General
Electric CT7-9D, vrtulemi Hamilton Standart HS 14 RF-23 a avionikou
Collins Proline 2, která mohla být na přání zákazníka zaměněna za
avioniku od firmy King. Vybavení L610G umožňovalo provoz za podmínek
II. kategorie ICAO (mezinár. úřad pro civilní letectví). Letoun byl
konstruován tak, aby vyhověl požadavkům předpisu FAR 25 amerického
leteckého úřadu FAA a zároveň rovněž splňoval hlukové požadavky
standardů ICAO.
LET Kunovice předpokládal roll-out (vytažení z mont. haly) prvního
prototypu L610G v listopadu 1991, zálet v prosinci 1991, certifikaci o
rok později v prosinci 1992 a v březnu 1993 dodání letounu prvním
zákazníkům. Letoun L610G byl z obchodních důvodů pozdějším
vlastníkem LETu Kunovice firmou Ayres, od listopadu 1999 nabízen pod
obchodním označením Ayres 7000.
Kromě 8 prototypů (6 létajících, 2 pevnostní a lámací zkoušky)
byly v Kunovicích vyrobeny také makety L610. První dvoumotorová,
která byla předvedena zástupcům SSSR již v roce 1981
Zajímavostí je, že jedna z dalších maket také posloužila počátkem
90 let při natáčení filmu Jana Svěráka „Akumulátor 1“. Natáčení
probíhalo v areálu firmy Poldi Kladno, kam byla maketa převezena a kde
pak zavěšena na speciálním jeřábu představovala letoun ATR-72 ČSA.
Hlavní charakteristiky L610
Rozměry
|
L610M
/ L610G
|
Rozpětí
|
25,6
m
|
Délka
|
21,4
m
|
Výška
|
7,6
m
|
Rozchod
|
4,6
m
|
Rozvor
|
6,6
m
|
Výška kabiny
|
1,825
m
|
Objem zadního nákl. prostoru (dle konfig.)
|
6
– 8 m³
|
Plocha křídla
|
56
m²
|
|
|
Hmotnosti
|
L610M
|
L610G
|
Max vzletová
|
14 000
– 14 500 kg
|
14 500
kg
|
Max přistávací
|
13 500
– 14 200 kg
|
-
|
Hmotnost prázdného letadla
|
9 000
– 9230 kg
|
8 730
kg
|
Užitečné zatížení
|
3 600
– 3800 kg
|
4 200
kg
|
|
|
|
Rychlosti
|
L610M
|
L610G
|
Cestovní rychlost (H=6 000m)
|
460
km/h
|
450
– 478 km/h |
Pádová rychlost klapky 26°
|
-
|
144
km/h |
Pádová rychlost klapky 38°
|
139
km/h
|
-
|
Max cestovní výška
|
7 200
m / FL240
|
-
|
Dostup – 2 pracující motory
|
8 950
m / 29 364 ft
|
-
|
Dostup – 1 pracující motor
|
3 850
m / 12 631 ft
|
-
|
Max stoupavost – 2 pracující motory
|
8,5
m/s
1 673 ft/min |
-
|
Max stoupavost – 1 pracující motor
|
2,0
m/s
394 ft/min |
-
|
Přehled vyrobených letadel L-610M
Výr. č.
|
Reg.
|
Datum záletu a
posádka |
Poznámka
|
Poslední přistání
|
X01
|
OK-130
|
28.12 1988
František Srnec, Stanislav Sklenář
|
Od 3.6 1989 jako
OK-TZB, OLZ č.4307, vystavován na Paris airshow
pod č.293, od počátku července 1989 opět jako OK-130
|
OK-130 26.5 1993
v 15:12 UTC v Kunovicích, posádka Stanislav Sklenář a ing
Jiří Nečas
|
X02
|
|
|
Lámací zkouška
VZLÚ
|
|
X03
|
OK-132
|
8.9 1989
Stanislav
Sklenář,
Ing
Miroslav
Srnec
|
V 12/1989 jako OK-024
předán do VZLÚ ke zkouškám, ale v 1. čtvrtletí 1990 zpět
do Kunovic kvůli urychlení eventuálních oprav. V roce
1995 byl letoun přelétnut do Kunovic s souvislosti
s ukončením programu L610M. Od 08/1996 jako OK-UZB
létal tenzometrická měření v programu L610G
|
OK-UZB 23.10
1997 v 8:15 UTC v Kunovicích, posádka Stanislav
Sklenář a Miloslav Tošovský
|
X04
|
|
|
Únavová zkouška
|
|
X05
|
OK-134
|
8.3 1990 Ing
Miroslav Srnec, Miloslav Tošovský
|
V 08/1992 jako OK-VZC
vystavován na Air show Moskva, od
konce 06/1993 jako ev.č.0005
v provozu u vojskového zkušebního letectva
|
0005 16.12 1997,
posádka Oldřich Pelčák, ? Mikšík
|
910101
|
OK-136
|
20.5 1991 Ing
Vladimír Vlk, Stanislav Sklenář
|
Od 11.6 1991
jako OK-WZA – předvedení premiérovi M. Čalfovi
ve Vodochodech, poté odlet na Paris air
show. Letoun vybaven „skleněnou“ navigací Collins.
|
OK-136 28.6 1991
ve 13:04UTC v Kunovicích, posádka Jaromír Novák, Ing
Miroslav Srnec
|
Přehled vyrobených letadel L-610G
Výr. č.
|
Reg.
|
Datum záletu a
posádka |
Poznámka
|
Poslední přistání
|
920102
|
OK-136
|
18.12 1992 Ing
Vladimír Vlk, Ing Miroslav Srnec
|
8.6 1993 jako OK-XZA
na Paris air show
|
OK-XZA 18.12
1997 v Kunovicích, posádka Stanislav Sklenář, Miloslav Tošovský
|
970301
|
OK-CZD
|
13.5 1997
Stanislav Sklenář, Jaromír Novák
|
Po posledním přistání
byl letoun odtaven v areálu firmy Ayres
Corp. bez jednoho motoru a vrtule,
které byly zapůjčeny americkými výrobci a kteří si je vzali
zpět. Ještě nedávno tam OK-CZD byl, nicméně podle některých
zpráv už tam není |
24.6 2000 Miami
Tamiami (KTMB) – Albany
(KABY), přistání ve 21.40UTC, posádka Stanislav Sklenář,
Jaromír Novák
|
Celý projekt letounu L610 byl zastaven a všechny letouny vyjma
druhého prototypu L610G OK-CZD výr. č. 970301, jsou zrušeny a uskladněny
v areálu Leteckých závodů (dříve LET a.s.). Zmíněný druhý
prototyp L610G nechal americký majitel v roce 2000 po akviziční cestě
odvést do USA, kde zůstal zaparkován v areálu firmy Ayres Corporation
(určitou dobu se vedly spory o to, kdo je vlastně majitelem prototypu).
V r. 2006 už tam stroj údajne nebyl.
(zpracováno
podle série článků Daniela Štuksy a Alberta
Orlity)
|