Volkov
Vladislav Nikolajevič
7/2010
sovětský letecký inženýr a kosmonaut
Otec byl leteckým konstruktérem a také matka pracovala v letecké továrně. Tato tradice ho přivedla ke studiu na MAI ( Moskevský letecký institut) . Po jeho absolvování se stal leteckým inženýrem – výzkumníkem a dostal se do konstrukční kanceláře kosmické techniky. Podílel se např. na projektu lodě Vostok. V roce 1964 byl pozván k výcviku budoucích kosmonautů.
První kosmický let - Sojuz 7 (12. říjen 1969 – 17. říjen 1969). Volkov byl ve funkci palubního inženýra. Spolu s ním letěli Anatolij Filipčenko a Viktor Gorbatko. Pětidenní let byl zčásti společným, protože spolu s nimi byly na orbitě další dvě lodě Sojuz s posádkou.
Druhým letem byl Sojuz 11 (6. červen 1971 – 29. červen 1971). Byl
členem záložní posádky, která (pro onemocnění Kubasova ze
základní posádky) uskutečnila let. Tvořili ji Dobrovolskij, Vladislav
Volkov a Viktor Pacajev. Vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu
kosmonautů při odstraňování poruchy na stanici Saljut 1 byl let
zkrácen.
Při sestupové fázi se neplánovaně otevřel odvětrávací ventil už
ve výši 186 km nad povrchem. Vzduch unikl během 30 sekund a všichni tři
kosmonauti zahynuli zadušením v Sojuzu po letu trvajícím 570 hodin. Přistávací
modul na padácích měkce přistál za asistence čekajících vrtulníků.
Jejich smrt byla zjištěna až po přistání kabiny na Zemi.
Po svém prvním letu v roce 1969 napsal knihu Kroky do nebes (do češtiny přeložil Milan Codr).