Sud Aviation SE 210 Caravelle
9/2010

Impulsem pro patřičný vývoj bylo výběrové řízení vypsané na základě specifikace z 12. října 1951 vypracované francouzským úřadem Comité du Matériel Civil. Byl požadován letoun pro střední tratě pro 55 až 65 cestujících a tunu nákladu s doletem 2000km. Odpovědí na tuto výzvu bylo ne méně, než 20 různých návrhů od různých francouzských výrobců.
V březnu 1952 Comité du Matériel Civil vybral z došlých studií tři nejvhodnější - čtyřmotorový Marbore S.0.60, dvoumotorový Hurel-Dubois a třímotorový Sud-Est X-210.
Vzhledem k tomu, že Rolls-Royce začal nabízet novou verzi motoru Avon (na který byly všechny studie koncipovány) s vyšším tahem, zadavatel vyzval SNCASE k úpravě jejich stroje na dvoumotorový projekt X-210. Ještě proběhla jednání o přemístění motorů na obvyklejší umístění pod křídly, ale vše zůstalo podle studie. V červenci 1952 byl projekt znovu předán do soutěže. O dva měsíce později přišlo oznámení o úspěchu. a v červenci 1953 byly objednány dva prototypy a dva exempláře pro statické zkoušky.

První prototyp Caravelle (F-WHHH), vzlétl 27 května 1955. Byl poháněn britskými Rolls-Royce RA-26 Mk.522 o tahu 44,480 kN a trval 41 minut.

První objednávka přišla v r. 1956 od Air France a další v r. 1957 od SAS. V tomtéž roce došlo ke sloučení Sud-Est a Sud-Ouest do jedné společnosti Sud Aviation. Označení SE už ale letadlu zůstalo.
Caravelle byla certifikována v květnu 1959 a krátce nato byla uvedena do provozu u SAS a Air France.

V průběhu výroby tohoto typu letadla vznikla řada verzí. Jsou dány především použitým typem motorů a vzletovou hmotností.
Celkem bylo vyrobeno 282 strojů různých verzí (včetně prototypů).

Hlavní jsou stručně (s motory) zde:
Caravelle I, 32.01 m RA-29 (Rolls-Royce Avon) Mk.522, 80 cestujících
Caravelle IA 32.01 m RA-29 Mk.522A, 80
Caravelle III 32.01 m RA-29 Mk.527 nebo 527B, 80
Caravelle VI-N 32.01 m RA-29 Mk.531 nebo 531B 80
Caravelle VI-R 32.01 m RA-29 Mk.533R 80
Caravelle 10R 32.01 m P&W JT8D-7 80
Caravelle 11R 32.71 P&W JT8D-7 89-99
Caravelle 10B 33.01 m P&W JT8D-7 105
Caravelle 12 36.24 m P&W JT8D-9 140


Caravelle I
Odpovídala prototypu s datem prvního vzletu 14.5.1958. Mezinárodní certifikaci obdržela 8. Dubna 1959. První komerční let v barvách Air France se uskutečnil tentýž rok na lince Paris-Rome-Athens-Istanbul. Caravelle F-BHRB "Lorraine" byla nasazena na linku Air France Paris-London 27. Července 1959.Výroba: 20 kusů celkem - Air France (10), SAS (6), Air Algérie (2), and VARIG (2).

Caravelle IA
Lišila se jen výkonnějšími motory Rolls-Royce Avon RA-29/1 Mk.526. První let se uskutečnil 11. 2. 1959.
Obě varianty byly později přestavěny na Caravelle III.
Výroba: celkem 12 - Air France, SAS, Air Algérie, Finnair a Royal Air Maroc.

Caravelle III
Opět vylepšené motory proti předchozím verzím. První let 30. Prosince 1959. Poprvé nasazena u Alitalia v dubnu 1960.
Výroba: byl to nejlépe prodávaný model. Celkem jich bylo vyrobeno 78. Air Inter využíval 16 strojů na domácích linkách, dále je koupila Air France, Swissair, Alitalia, SAS, and Royal Air Maroc.

Caravelle VI-N
Poháněly ji výkonnější motory Avon RA-29/6 Mk 531 and RA 29/6 Mk 531B s tahem 54.3kN.
Tato verze poprve vzlétla 10. Září 1960. V lednu 1961 ji, jako první, nasadila na linky Sabena. Z verze Caravell III bylo pět strojů přestavěno na VI-N.
Výroba: celkem postaveno 53 kusů. Sloužily u společností Saeta, Corse Air, Europe A.S., Minerve, Pushpaka Aviation a Yugoslav Airlines.

Caravelle VI-R
Významná verze, protože to byl první dopravní stroj v letecké historii, který byl opatřeny obraceči tahu a spojlery. Předchozí verze byly vybaveny brzdícími padáky.
Mj. měla tato verze nově řešená a větší okna kabiny. První let se uskutečnil 16. Února 1961. Výroba: celkem 56 strojů, z toho 20 pro United Airlines. Dále sloužily u Indian Airlines (9), Panair do Brasil (4), Cruzeiro do Sul, Iberia Líneas Aéreas De Espana (4), LAN Chile (3), Aerolíneas Argentinas (3), TAP Portugal (3).

Caravelle VII
Modifikovaná verze III vybavená motory General Electric GE CJ-805 a určená pro americké TWA, která ale odběr pro finanční problémy pozdržela. Nevyráběl se.

Caravelle 10A
Pokračovatel v. VII. Měl inovované křídlo a úpravy na trupu. TWA nakonec svou objednávku stornovala a na americkém trhu se objevil DC-9, který zvítězil.
Byl postaven jen jeden stroj.

Caravelle 10B (Super Caravelle)
Vznikl z v. 10A a úpravy zahrnovaly celou řadu modifikací. Byly upraveny klapky na křídlech, trup byl prodloužen o 1,4m. Kapacita vzrostla na 105 cestujících. Caravelle 10B byla poháněna motory Pratt & Whitney JT8D s tahem 62,2 kN.. Letadlo vzlétlo poprvé 31. srpna 1964 a bylo vyrobeno 22 kusů.
Sloužily u společností: Finnair ( 8kusů), Sterling Airways, LTU, Iberia Airlines. Alia a UTA..

Caravelle 10R
Kombinací motorů z v. 10B a trupu v. VI-R vznikl menší stroj s vysokým výkonem motorů.
Poprvé vzlétl v lednu 1965.
Vyrobeno bylo 20 strojů.

Caravelle 11R
V dubnu 1967 poprvé vzlétla další s verzí. Byla určena pro cestující a náklad. Bylo však vyrobeno jen šest kusů.

Poslední verzí letounu Caravelle byla 12
Původem to byla v. 10B, ale úpravami se odlišila. Výroba dala 12 strojů Caravelle této poslední verze.
  
U nás se objevovaly stroje Caravelle na linkách zahraničních dopravců.
- od 15.května 1959 na lince SAS Oslo - Stockholm - Kodaň - Praha - Budapešť - Istanbul - Damašek - Káhira.
- od 1. listopadu 1960 je nasadila Air France na lince Praha - Paříž
- od 1. listopadu 1963 se objevily na lince Curych - Praha Swissairu
a později i na linkách dalších dopravců - JAT, Sabena ......