Letiště
Praha-Kbely |
|
Původní vojenské (později se smíšeným provozem a dnes opět vojenské)
letiště umístěné v severovýchodní části Prahy na jihu Kbel. V současné
době je na něm umístěna 24. základna dopravního letectva T. G.
Masaryka, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany, která zabezpečuje
přepravu ústavních činitelů. Prostor dnešního letiště Praha - Kbely, mírně vyvýšená planina vymezená obcemi Kbely, Letňany a krajem Vysočan, byla pro případnou výstavbu letiště vybrána již v průběhu listopadu roku 1918. Příslušníkům tzv. Leteckého sboru, který byl prvotní organizací čs. vojenského letectva, vyhovovala poloha relativně blízká centru města, tak i celková dispozice rozsáhlých pozemků s velmi malým zvlněním terénu a kvalitní únosnou půdou. Před zimou roku 1918 zde bylo vystavěno několik provizorních budov a plátěných hangárů. Již v prosinci 1918 vzlétly první letouny čs. "vzduchoplavby". Bylo to první plnohodnotné letiště založené po 1. světové válce na našem území. Období do konce 2. světové války Do jara 1920 bylo na kbelské letiště přemístěno z bývalého rakouského letiště v Chebu šest hangárů typu Wagner, z nichž některé jsou dochovány a využívány i dnes (např. H 18 a 87 Leteckého muzea Kbely). Ve dvacátých byly vybudovány budovy pro mužstvo a personál a řada moderních železobetonových hangárů, seřazených do mírného oblouku s věží pro startéry a další úředníky letiště. V roce 1928 byla dokončena i stavba pro Kbely dodnes dominantní vodárenské věže "Maják", na jejímž vrcholu byla umístěna soustava výstražných a naváděcích světel. Posledním z hangárů byl hangár aeroklubu otevřený 12. května 1935. To už byla ale ve hře výstavba nového pražského letiště v Ruzyni (otevřeno 1937). Jedním z prvních leteckých útvarů ve Kbelích byla 4. letecká setnina (1919), pak 5. letecká setnina se stroji Breguet XIV (1919) a byl zde i Letecký sklad. Při přechodu na plukovní organizace čs. voj. letectva zůstala v Praze 10. letecká setnina, přejmenovaná na Letecký pluk č. 1 "T.G.Masaryka" (1.10.1920-1938) V letech 1928 až 1931 byly právě ve Kbelích položeny organizační základy dalších leteckých pluků čs. vojenského letectva. Tyto útvary, budované jako stíhací, lehký a těžký bombardovací,
byly postupně přesunuty do Hradce Králové, Milovic a Brna. Na počátku
roku 1938 byl na kbelské letiště přemístěn 4. letecký pluk (stíhací
letouny Avia B-534) a 6. letecký pluk se dvěma perutěmi bombardovacích a
průzkumných letounů (Aero Ab-101 a Avia B-71). V březnu 1939 patřila letiště k vůbec prvním zabíraným vojenským
zařízením. Na kbelském letišti a v blízkých továrnách byly v prvních
válečných letech vybudovány Němci silné opravárenské kapacity. Za války
bylo letištěm cílem bombardování - největší proběhlo 25. března
1945. Poválečný vývoj letiště Poválečný vývoj letiště ve Kbelích je spojen zejména s rozvojem vojenské letecké dopravy. V předválečném období nevznikl žádný zvláštní útvar specializovaný na úkoly letecké přepravy osob či materiálu. Výjimku krátce představoval pouze Vojenský letecký dopravní oddíl, detašovaný na jaře roku 1923 z 1. leteckého pluku, určený k podpoře nově ustavených Československých státních aerolinií. V červenci roku 1945 byla ustavena Vojenská letecká dopravní skupina (VLDS), v jejíž sestavě byly využívány i sovětské a britské transportní letouny C-47 a postupně i dostupná letecká technika kořistního původu V dubnu 1946 byl sloučením VLDS a letištní perutě Ruzyně ustaven Letecký dopravní pluk přímo podřízený velitelství čs. vojenského letectva. V roce 1947byl Letecký dopravní pluk (LDP) přemístěn na letiště Praha - Kbely. Rok 1948 - rozsáhlé změny ve složení velitelského sboru a nakonec i jednotlivých vycvičených osádek, propouštění a perzekuce po únoru 1948, postihly i příslušníky LDP z řad bývalých zahraničních letců. Výnosem MNO byl název útvaru letecký dopravní pluk v prosinci 1953 změněn na dopravně výsadkový letecký pluk (DVLP). Ze stavu pluku byl v průběhu roku 1956 vyčleněn dopravní letecký oddíl MNO (7. lo MNO), který jediný nadále působil na letišti Kbely. V srpnu roku 1959 byl dopravně výsadkový letecký pluk, vybavený letouny Il-14 (AV-14), přemístěn na letiště Prostějov a později do Mošnova u Ostravy. Po několika reorganizacích v průběhu šedesátých až osmdesátých let přešel zbytek útvaru k 1.1.1994 zpět na letiště Praha - Kbely do sestavy 3. dopravního leteckého pluku, který se stal jediným útvarem dopravního letectva v rámci Armády ČR. V průběhu 60. a počátkem 70. let dochází v čs. vojenském dopravním letectvu k častým organizačním a redislokačním pohybům. Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k postupné obměně letadlového parku vojenského dopravního letectva. Vrtulníky Mi-4 byly nahrazeny výkonnějšími Mi-8 s dlouhodobou perspektivou služby. Do roku 1985 jsou postupně z vojenského dopravního letectva vyřazeny i transportní a dopravní verze letounů Iljušin Il-14 a AV-14. Na kbelském letišti se ale objevují další typy: V roce 1977 byly dodány první letouny Let L-410, od roku 1966 probíhala u dopravního leteckého pluku postupná výměna letounů Il-14 letouny Antonov An-24B a od roku 1983 byly zaváděny vrtulníky Mi-17. Pro potřeby přepravy osob jsou postupně zaváděny letouny An-24, Jakovlev Jak-40, Tupolev Tu-134 a Tu-154. Změny po roce 1989 Po mnohých organizačních změnách byl k 31.12.1989 znovu vytvořen 3.
dopravní letecký pluk, který byl zabezpečován 8. praporem letištního
a radiotechnického zabezpečení. K 1.6.1993 došlo k dílčí reorganizaci
a byla vytvořena 3. letecká základna. Ta byla k 1.1.1994 přejmenována
na 6. leteckou základnu. Rozkazem prezidenta ČSFR ze dne 5.5.1990 byl
pluku udělen čestný název 3. dopravní letecký pluk T. G. Masaryka. U příležitosti 80.výročí vzniku Československé republiky byl 6. základně
dopravního letectva udělen dekretem prezidenta republiky udělen historický
název 6. základna dopravního letectva T. G. Masaryka. V areálu letiště se nachází Expozice LaK VM VHÚ. Krátký přehled leteckých útvarů a provozovatelů v poválečných
Kbelích: Modernizace letiště V druhé polovině 90. let probíhaly na letišti Praha - Kbely modernizační
úpravy. V roce 1996 byla vystavěna nová věž řízení letového
provozu. Rekonstrukcí hangáru při zachování původního skeletu byl v
letech 1996 - 1998 vybudován moderní letištní terminál poskytující
komplexní servis odbavení cestujících i prostory pro řídící orgány
letiště. V roce 1998 byly do provozu uvedeny nové prostředky světlotechniky
a systém přesného přístrojového přiblížení. |
|
www.army.cz |
|
|