L-39 Albatros
11/2010


Vojenský lehký cvičný dvoumístný proudový dolnoplošník s lichoběžníkovými křídly, určený k základnímu i pokračovacímu výcviku pilotů.

První podklady pro vývoj L-39 jsou z 10. ledna 1964. Následovaly studie a aerodynamická měření na modelech. Měření probíhala mj. v tunelech sovětského ústavu CAGI. Hlavním konstruktérem L-39 byl ing. Jan Vlček. Za pohonnou jednotku byl vybrán upravený stávající motor Ivčenko s označením AI-25W (úprava v n.p. Motorlet Jinonice). Později v průběhu zkoušek se přešlo na silnější AI-25TL. Trup je rozdělen na dva konstrukční celky - zadní část s ocasními plochami je odnímatelná, v přední části je umístěno radiovybavení a další avionika. Množství odnímatelných panelů usnadňuje údržbu a palubní zdroj činí letoun nezávislým na pozemním vybavení.

V r. 1965 se vývoj L-39 přestěhoval z VZLÚ v Letňanech do Aera Vodochody. První letový prototyp byl smontován v lednu 1968. Jednalo se o L-39 X-02. Jednotlivé části draku se montovaly v Aeru, Letu Kunovice a Rudém Letovu. První vzlet prototypu se uskutečnil 28. řijna 1968. Sériová výroba byla zaváděna od r. 1971. Na sériové výrobě strojů L-39 se (mimo již uvedených podniků) podílely ještě Moravan Otrokovice, Technometra, Jihlavan, Mikrotechna, Mesit a další.

Verze: 
L-39C - dvoumístný, cvičný 
L-39V - jednomístná verze pro vlečení terčových letounů KT-04, vyvinuto 1976 
L-39ZA - dvoumístný, cvičný, pro pokračovací výcvik, druhotně lehký bojový. Pod přídí je u L-39ZA zavěšený 23mm dvouhlavňový kanón GŠ-23. Přídavná výzbroj se zavěšuje na 4 podkřídlové závěsníky, vnitřní o nosnosti po 500 kg, vnější 250 kg. Pro boj s pozemními cíli - klasické 100kg (6 ks), 250kg (4ks) nebo 500 kg (2 ks) pumy, resp 4 raketnice UB-16-57M s 16 neřízenými 57mm raketami S-5K/M nebo kontejnery PK-3 s trojicí 7,62mm kulometů. Pro boj se vzdušnými cíli je možné použít 2 PLŘS R-3S/U, R-35 a R-60. Na pravý vnitřní pylon lze podvěsit pouzdro s kamerami. Má zesílený podvozek a průhledový displej. 
L-39MS/ L-59, značně modernizovaná verze pro výcvik pilotů na bojové stroje 4. generace. První sériový L-39MS/L-59 vzlétl 1.10.1989. Základem letounu byl nový, výkonnější motor Lotarev DV-2 o tahu 21,58 kN. Byl vybaven vystřelovacími sedačkami VS2-A typu "0-0". Československé letectvo nakonec odebralo pouze 5 kusů. 60 kusů westernizované verze (vybavena západní přístrojovou technikou) bylo dodáno do Egypta (48 ks, L-59E) a Tunisu (12ks, L-59T). 
L-39ZO - dvoumístný, cvičný, 4 závěsníky, vyvinuto 1975
L-39ZA/ART - v roce 1992 poprvé vzlétl demonstrátor "westernizované" verze L-39ZA a v letech 1993 až 1995 bylo Thajskému královskému letectvu dodáno 40 těchto letounů, na jejichž úpravě se podílela izraelská firma Elbit. Byly to poslední yvrobené stroje L-39.
L-139
- přepracováním původního "Albatrosu" a zástavbou dvouprudového motoru TFE 731-4-1T o tahu 18,15 kN vznikl cvičný a lehký bojový letoun L-139, jehož první zálet byl uskutečněn 8.5.1993. Nebyl ovšem uveden do sériové výroby. Je vybaven digitální avionikou včetně průhledového displeje (HUD), zbraňovým a navigačním systémem (WDNS), čtyřmi křídlovými závěsníky, na které je možné zavěsit řadu variant výzbroje nebo přídavné palivové nádrže, podtrupovým kanónem a vystřelovacími sedadly VS2-A H=0, V=0. 

Koncem roku 1999 prošlo 8 kusů L-39C 1. až 4. výrobní série (0103, 0113, 0115, 0440, 0441, 0444, 0445, 0448) generální opravou a modernizací, čímž se dostaly na technickou úroveň 53. výrobní série. 15.12.1999 byl letectvu předán první takto omlazený "Albatros" (0113). 

Pro L-39 byl vyvinut celý výcvikový komplex, který ještě zahrnuje:
pilotní simulátor TL-39
katapultážní trenažér NKTL-29-39
automatické kontrolní zařízení KL-39 - zařízení KL-39 kontroluje celkem 237 parametrů, které jsou soustředěny do několika měřících míst na povrchu letounu.

Z letounu L-39 byl odvozen stroj nové generace L-159 "ALCA". 

Doma byl L-39 několikrát vystavován na MSVB a v roce 1977 byl letoun ve verzi ZO vystaven na leteckém salónu v Paříži.

V r. 2010 byly stroje L-39 využívány několika akrobatickými skupinami:
-Biele Albatrosy (Slovensko)
-Breitling (Francie)
-RUS (Rusko) 

Do výzbroje ČSLA byl Albatros zařazen začátkem roku 1974. V roce 1998 u nás létalo: 14ks  L-39 C, 17ks L-39 ZA a 3ks L-39 MS).
V r. 2010 jsou L-39 umístěny na LZ Náměšť nad Oslavou a 8 kusů je ve stavu LOM Praha (umístěny v centru leteckého výcviku v Pardubicích). 

Mimo ČSSR byly L-39 dodávány do 30 dalších zemí, mj. SSSR (2080ks L-39C), Iráku, Vietnamu, Afghanistánu, NDR, Libye, Sýrie, Rumunska, na Kubu, do Etiopie, Nigerie, Bulharska, Alžíru, USA, Thajska, Bangladéše a Litvy.
 

 

Základní technická data:

L-39ZA
Výška (m) 4,77
Posádka 2
Rozpětí (m) 9,46 (včetně palivových nádrží)
Délka (m) 12,13
Hmotnost prázdného letounu (kg) 3540
Hmotnost vzletová (kg) 4700
Motory 1x ZMBD Progress (Ivčenko) AI-25TL 
(Max. tah 16,87 kN
Maximální rychlost (km/hod.) 720
Přetížení(g) -4 až +8
Dostup (m) 11500
Dolet (km) 1000 (1750 s příd. nádržemi)

 

  www.airbase.cz/vojenske-cvicne-letouny/aero-l-39-albatros
www.lznamest.army.cz/technika/albik.htm
http://l-39.cz/_odkazy.html#L39