Koroljov Sergej Pavlovič
7/2010



   

* 12. ledna 1907    +14. ledna 1966

Letecký, ale hlavně raketový konstruktér 

Narodil se na Ukrajině v městečku Žitomir. Dlouho žil u prarodičů v Něžinu. Zde se poprvé seznamuje s letectvím.

Od devíti let žil v Oděse. Tady už letectví propadl. Spoustu času trávil na základně hydroplánů, kde vypomáhal. Za odměnu ho piloti brali na některé lety. V roce 1921 nastoupil na odbornou školu, kde získal výuční list zedníka-pokrývače. V r. 1924 začal studovat letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě. V sedmnácti letech sestrojil svůj první kluzák K-5.

V r  1926 studium na Fakultě mechaniky Baumanovy vysoké školy technické v Moskvě. V průběhu studia se intenzivně zabýval konstrukcí kluzáků. Zde se seznámil i s dílem otce kosmonautiky E. K. Ciolkovského. Na konci roku 1930 složil školní práci na téma lehkého letounu pod vedením A.N.Tupoleva. V únoru 1931 byl promován leteckým inženýrem.

Po studiích se připojil ke skupině nadšenců, která založila Skupinu pro výzkum  reaktivního pohybu (GIRD) a oženil se. Stal se technickým vedoucím. Později byl GIRD spojen s GLD (laboratoř pro výzkum dynamiky plynů) a tento celek pojmenován jako Reaktivní výzkumný ústav (RNII).

Příchod předválečných politických čistek dopadl i na Korolojova. Byl odsouzen k deseti letům žaláře, zbaven občanských práv i majetku a poslán do gulagu. Na přímluvy a díky své kvalifikaci byl po půl roce útrap na Kolymě na východní Sibiři odtransportován Koroljov do Moskvy do vězení NKVD pro konstruktéry (CKB-29 NKVD), kde opět pracoval s Tupolevem. Stavěli tam lehký dvoumotorový bombardér, později označený jako Tu-2.

Na vlastní přání byl převezen do Kazaně, kde působil jeho bývalý kolega Gluško. Do Kazaně dorazil 19. 11. 1942. Při leteckém závodě č. 16 existovalo OKB 4.zvláštního oddělení NKVD, přemístěné sem z Tušina. Dne 8. ledna 1943 zde byla zřízena skupina č 5 (reaktivních jednotek – KB-RU), jejímž hlavním konstruktérem byl jmenován S. P. Koroljov. Později byla sloučena s druhou skupinou stejného zaměření a společným úkolem bylo dokoncení letových zkoušek letounu Pe-2 s pomocným raketovým motorem RD-1.

27. července 1944 byl S. P. Koroljov rozhodnutím Prezídia Nejvyššího sovetu podmínečně osvobozen a byl jmenován hlavním konstruktérem spojené skupiny OKB-SD. V roce 1945 se stal vedoucím katedry reaktivních motoru Kazaňského leteckého institutu.

Po válce už patřil mezi uznávané specialisty vyslané do Německa. Sbíral informace o raketě V-2.
Doma pak dostává za úkol stavět vojenské rakety s co největším doletem. Po několika letech (od r. 1950) je hlavním konstruktérem a klíčovou osobou ve vývoji balistických střel. Po několika letech se stal vedoucím sovětského vesmírného programu. Jeho klíčová úloha v sovětském vesmírném programu byla  utajena až do jeho smrti. V období práce na vesmírných projektech byl znám jen pod označením „hlavní projektant“. Pod jeho dohledem se uskutečnily rané úspěchy vesmírných programů, při nichž byla využita především raketa R-7. R-7 nebyla pro vojáky vzhledem k dlouhé přípravě k vypuštění příliš vhodný nosič, avšak měla natolik velkou nosnost, že se dala použít jako nosič pro družici. To si S. P. Koroljov uvědomil a navrhl, že v rámci zkušebních startů v době Mezinárodního geofyzikálního roku by mohl vypustit družici.
4.října 1957 byla vypuštěna první družice světa – Sputnik.
Brzy na to se za pomocí stejné (nebo upravené) rakety vypustilo mnoho dalších objektů, které se svými prvenstvími nesmazatelně zapsaly do historie. Kupříkladu první živý tvor, první sonda k Měsíci, první člověk, první výstup do volného prostoru a mnoho dalších (programy Vostok a Voschod).

Byla zahájena projekce rakety pro případnou měsíční misi (N-1), ale jejich neúspěšných zkoušek se už Koroljov nedožil. 14. ledna 1966 umírá při plánované operaci, která se zkomplikovala, na srdeční selhání.

V r. 1964 navštívil Československo.

Další Koroljovovy konstrukce:

Zhruba 12 let S. P. Koroljov navrhoval kluzáky a motorová letadla (první byl kluzák K-5 v roce 1924). Z jím navržených konstrukcí jich bylo za tu dobu realizováno pět.

V roce 1929 získal pilotní průkaz. Již o rok později za pouhých 47 dnů vyprojektoval akrobatický větroň Krasnaja zvězda. V roce 1931 se spolupodílel s Ljušinem a Malinovským na projektování dvoumístného větroně, pak s Jurijevem na projektování dvojtrupého letounu SK8-9 a samostatně připravil projekt dopravního letounu SK-8. Od konce roku 1931 se intenzivně zabýval organizováním GIRDu. Presto pokračoval v projektování letadel – v dubnu 1932 navrhl lehký dvojtrupý letoun Elektron-1, v roce 1933 motorizovaný větroň SK-7.

V RNII, pracoval v oddělení se  E. Šcetinkova  v sektoru letounových střel. V květnu 1934 vedl první letové zkoušky hybridní rakety GIRD-06 své konstrukce. Ani tady s projektováním letadel nepřestal – v roce 1935 navrhl větroň SK-9, do něhož v budoucnu hodlal instalovat raketový motor.
Pod vedením S. P. Koroljova se ve 4. brigádě
RNII pod společným označením objekt 06 stavělo několik variant letounových střel s různým křídlem. Projektování této letounové střely, označ. 06/I až 06/IV, S. P. Koroljov ukončil v září 1934. Projekt rakety 06/III se stal základem pro vývoj rakety „216“ poháněné kapalinovým raketovým motorem. K vypouštění rakety se používalo katapultu se sáněmi urychlovanými svazkem tří motorů na TPL. Po jeho zatčení se po určitou dobu pokračovalo ve zkouškách,  ale nakonec byly další práce zastaveny.

Nejznámějším prostředkem z té doby je experimentální letecká řízená raketa – torpédo „301“, navržená 4. brigádou ústavu pod vedením S. P. Koroljova v roce 1937 (vedoucí inženýr E. S. Šcetinkov).
Byla určena ke střelbě
na pozemní i vzdušné cíle na vzdálenost 10 km a měl ji pohánět experimentální kapalinový raketový motor ORM-66 konstrukce V. P. Gluška.
 

Po moskevském působení a pracech na Tu-2 bylo Tupolevovo OKB v červenci 1941 (ve stejném měsíci byl A. N. Tupolev a dalších 24 konstruktéru propuštěno z všzení) evakuováno do Omsku. Zde mj. Koroljov (stále v odsouzený) pracoval na projektech různých prostředků s raketovým pohonem.

 

  www.valka.cz/clanek_12577.html#ixzz0tYTozX25
Wikipedie
Karel Pacner:Žádný Koroljov - sovětský lid vytvořil družici! - www.valka.cz