Brněnské výstaviště,
Výstavy čs. strojírenství
Mezinárodní (strojírenský) veletrh v Brně 

9/2010

V sobotu 6. května 1928 byla Výstava soudobé kultury v Československu zahájena. Protektorem výstavy se stal prezident Československé republiky T.G. Masaryk. Navštívilo ji od 26.5. do konce září 1928 přes 2.600.000 návštěvníků, z toho tisíce ze zahraničí.

V letech 1929 až 1938 se uskutečnilo více než 40 výstav. Každoročně se zde pořádaly Brněnské výstavní trhy. Některé výstavy - např. BVT v roce 1930 navštívilo 100 tis. návštěvníků, výstavu "Práce a volný čas" v roce 1934 dokonce 400 tisíc osob. Snad symbolicky byla jednou z posledních předválečných akcí na výstavišti Výstava civilní protiletecké obrany (v roce 1937). V květnu 1938 byla v Československu vyhlášena mobilizace, a tak se zmíněné finanční oddlužení výstaviště nedokončilo. Výstaviště počalo sloužit armádě. Nejprve do okupace 1939 armádě československé, po německé okupaci Wehrmachtu a po osvobození v roce 1945 na čas i armádě sovětské.

Brněnské výstaviště po r. 1945:

Poválečný stav brněnského výstaviště byl žalostný. Když jej 29. dubna 1947 přejímala nová správní rada Výstavní akciové společnosti, nacházel se výstavní areál prakticky v troskách.  Jen do konce roku 1947 Výstavní akciová společnost objednala stavební a další řemeslné práce na výstavišti za více než 11 milionů korun. Neocenitelnou pomoc poskytli brněnskému výstavišti brněnské podniky a sami Brňané, kteří dobrovolnými pracemi napomáhali vracet výstavišti jeho předválečný vzhled. Přišel však únorový převrat 1948, Výstavní akciová společnost byla zrušena a správy areálu se ujal komunální podnik Lázně města Brna.

První poválečné Brněnské výstavní trhy se uskutečnily od 24. září do 2. října 1949. Byly situovány do již opraveného pavilonu A. Účastnily se jich výrobní podniky Jihomoravského kraje, obchodní organizace, stavební podniky a družstva, pohostinství, vinaři atd. Výstava však měla spíš ideový než obchodní a kontraktační význam. Konala se za rok opět (v roce 1950 za účasti 250.000 návštěvníků), aby se poté aktivity výstaviště dostaly do útlumu.  Celková mezinárodní situace se po prosovětských převratech v zemích střední Evropy vyvíjela nepříznivě. V tuto dobu nebylo v Brně na veletrhy pomyšlení.

Výstavy čs. strojírenství:

Rok 1955 přinesl v mezinárodní situaci určité uvolnění. Tehdejší československá ekonomika zvyšovala svoji strojírenskou i průmyslovou produkci, která navazovala na předválečnou tradici, na probíhající industrializaci Slovenska a na orientaci výroby a obchodu k tzv. socialistickým zemím. Zahraniční obchod se zvětšoval v jeho objemu. Záhy se zjistilo, že podpora obchodu a prodeji na zahraniční trhy není možná bez veletrhů. Předtím (v roce 1951) byly zrušeny Pražské vzorkové veletrhy v domnění, že je státem řízená ekonomika nebude potřebovat. V polovině padesátých let bylo již evidentní, že tento názor byl scestný a že pro (byť socialistickou) ekonomiku a její zahraniční obchod jsou veletrhy nezbytné. Příznivé rozhodnutí ve prospěch Brna vyústilo ve vládní usnesení č.1550 z června 1955. V něm bylo stanoveno, že se ještě téhož roku v září má v Brně uspořádat Výstava československého strojírenství. 

První Výstava československého strojírenství trvala od 11. září do 9. října 1955 (a pak byla o týden prodloužena). Výstavu navštívilo přes 30 vládních delegací a výsledky výstavy potvrdily její proexportní význam.
2. výstava československého strojírenství se konala na brněnském výstavišti za rok, od 8. září do 7. října 1956. Za vedení ředitele výstaviště J. Ulče byly pro druhou výstavu provedeny další dostavby výstaviště a četné úpravy - byly postaveny pavilony H a F, další provizorní kryté objekty a volné výstavní plochy. Výstavu navštívilo více než 1.800.000 návštěvníků. Z nich přijelo několik tisíc ze 68 zemí světa.
O rok později se konala 3. výstava československého strojírenství. Pro ní byly vybudovány další pavilony Sigma a Y, rekonstruován pav. G a vystavěna železniční vlečka na výstaviště. Na výstavě byl předveden mj.letoun  Aero Ae-45 a motory Walter.
Všechny tři výstavy organizovala Obchodní komora Praha.

Mezinárodní (strojírenské) veletrhy v Brně:

Výsledky, zejména 3. výstavy nechtěně iniciovaly názory a myšlenky o tom, že bude nezbytné umožnit také zahraniční účast vystavovatelů a tím vytvořit soustředěnou nabídku pro dovozy do Československa. Vše tedy směřovalo k uspořádání mezinárodního veletrhu. Ve prospěch Brna svědčily argumenty o velikosti a perspektivě jeho výstaviště, úspěchy uspořádaných tří strojírenských výstav a v neposlední řadě i poloha Brna uprostřed republiky. Původně se předpokládalo, že se mezinárodní veletrh v Brně uskuteční v roce 1958. Avšak okolnosti ukázaly, že bude lepší uspořádat první veletrh až o rok později.

Mezinárodní konference obchodních komor a představitelů veletržních správ socialistických zemí se uskutečnila od 30.6. do 2.7. 1958 na zámku v Židlochovicích u Brna. Měl se na ní získat souhlas účastníků z ostatních zemí se zřízením mezinárodních veletrhů v Brně. Jednání v Židlochovicích skončila nakonec úspěšně. Podařilo se zde československé delegaci zdolat složitou politickou bariéru tehdejších internacionálních povinností. Krátce poté bylo rozhodnuto, že se v Brně v září 1959 uskuteční první Mezinárodní veletrh.

Na přípravě prvního mezinárodního veletrhu v Brně se podílely 2 organizace - podnik zahraničního obchodu Brněnské vzorkové veletrhy se sídlem v Praze a podnik Brněnské výstaviště.  Nejdůležitějším úkolem na samotném výstavišti byla jeho dostavba. Za necelé dva roky zde byla provedena zástavba, která od doby výstavby výstaviště z roku 1928 neměla obdoby: Postaven byl pavilon B (s hrubou výstavní plochou 11.000 m2, autory projektu byli Ing.arch. Antonín Lutz a Ing.arch. Zdeněk Alexa), pavilon C (hrubá výstavní plocha 11.000 m2, autoři Ing.arch. Miloš Matiovský a Ing.arch. Jiří Valenta).

Velká pozornost při dostavbě brněnského výstaviště k 1. mezinárodnímu veletrhu se však věnovala stavbě pavilonu Z. Samotná konstrukce pavilonu s obří kopulí ve výšce přes 30 m a v rozpětí přes 90 m, rozlohou hrubé výstavní plochy o 20.000 m2, byla avantgardním architektonickým a stavebním činem. Jeho autoři (Ing.arch. Zdeněk Denk, Ing.arch. Zdeněk Pospíšil, Ing.arch. Milan Steinhauser a autor kopule profesor brněnské techniky Ing.Dr. Ferdinand Lederer) vytvořili dílo, které se dodnes považuje za vrchol technické dokonalosti a československé architektonické školy tehdejších let. Brněnské výstaviště ve svém celku dostalo pavilonem Z druhou prostorovou dominantu, jejíž význam přetrvává dnešní dobu a zřejmě i dohlednou budoucnost.
Mezinárodní (strojírenské) veletrhy v Brně mají ve své náplni také předvádění výrobků leteckého průmyslu tuzemského (jako už předváděly výstavy čs. strojírenství) i zahraničního. nejedná se samozřejmě o výstavy specializované na letectví, ale od počátku zde byly vystavovány radiolokátory, letištní osvětlovací technika, letecké přístroje, letecké motory, trenažéry a také letadla. Největším vystavovatelem této techniky byl dlouholetý vystavovatel, podnik zahraničního obchodu Omnipol.

První Mezinárodní veletrh Brno, zaměřený převážně na strojírenství, se uskutečnil od 6. do 20. září 1959. Zúčastnilo se jej 432 vystavovatelů z 29 zemí, kteří předvedli exponáty v 41 skupinách oborové nomenklatury. Ty zahrnovaly v podstatě všechny druhy strojů, zařízení a technologií, tehdejších přístrojových technik, dopravní prostředky, zemědělské stroje atd. Jinými slovy - nomenklatura prvního Mezinárodního veletrhu Brno by mohla (po doplnění) tvořit nomenklaturu většiny dnes pořádaných veletrhů na brněnském výstavišti. Z fotografií je patrné, že v pavilonu Z byly v prostoru zavěšeny tři kluzáky - jeden z nich je L-13 Blaník. Před pavilonem byly vystaveny tři stroje Trenér a L-60 Brigadýr.

1. mezinárodní veletrh Brno skončil úspěšně. Jak prozrazují dokumenty z tehdejší doby: " ..Podniky čs. zahraničního obchodu totiž uzavřely za prvních sedm dní veletrhu obchody za více než 1 miliardu korun." Veletrh navštívilo 2.400.000 návštěvníků, z toho 13 tisíc zahraničních.

2. MVB, 10.-23.9.1960:  vystaven např. Let L-200 Morava
6.MSVB, 1964, zlatá medaile pro Aero L-29 Delfin (vystaven 1964-1967)
7.MSVB, 1965, zlatá medaile pro TL-29 (trenažér), L-29 obdržel titul Dokonalý výrobek roku 1965
9.MSVB, 1967, zlatá medaile pro Zlín Z-37A Čmelák
10.MSVB, 1968, zlatá medaile pro Zlín Z-526, vystaven L-29A (vystaven 1968 a 1969)
12.MSVB, 1970, zlatá medaile pro L-13 Blaník
15. MSVB, 1973, zlatá medaile pro Aero L-39 Albatros
16.MSVB, 1974, zlatá medaile pro TL-39 (trenažér) a pro Tesla OPRL-4 ( přehledový a přibl. letištní radiolokátor)
20.MSVB, 1978, zlatá medaile pro Let L-410M
22.MSVB, 1980, zlatá medaile pro TL-410 UVP (trenažér)
23.MSVB, 1981, zlatá medaile pro turbohř. let. motor Walter M-601B
24.MSVB, 1982: vystaven např. motor M-601B, Zlín Z-142, Let L-410UVP, zlatá medaile pro letištní přibližovací radiolokátor RPL-4
25.MSVB, 1983, zlatá medaile pro Zlín Z-142,
26.MSVB, 1984, zlatá medaile pro Zlín Z-50LS
27. MSVB, 1985, zlatá medaile pro Zlín Z-37T Agro turbo
28.MSVB, 1986, zlatá medaile pro motor M-601E a vrtuli V-501
29.MSVB, 1987, krátkodobě předveden japonsko-německý vrtulník Bk-117

V roce 1960 zanikly oba podniky - Brněnské vzorkové veletrhy a Brněnské výstaviště. Vznikl nový subjekt, Podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy (BVV), který měl již sídlo v Brně. Na podzim 1960 byl podnik přijat do Mezinárodní unie veletrhů (Union des Foires Internationales) se sídlem v Paříži.

Jeden ze strojů Il-62 (OK-DBF), z letového parku ČSA nesl název  "Brno Trade fair",

Kolem poloviny šedesátých let se v tehdejším Československu zvýšila produkce i spotřeba výrobků spotřebního charakteru a rostl jejich dovoz i vývoz. Vyhláškou 91/64 se rozšířily možnosti podniku BVV pořádat další veletržní akce. Již od roku 1962 se na výstavišti konaly neveřejné kontraktační výstavy spotřebního zboží. V roce 1965 se pořádaly poprvé jako veřejné pod názvem Kontraktační a prodejní výstavy. V témže roce se konala poprvé Mezinárodní výstava zařízení pro maloobchod a veřejné stravování Inteco. Od šedesátých let se konaly na výstavišti také kontraktační výstavy Filmfórum a Pragoexport a některé další výstavy.

Původní záměry vybudovat z podniku zahraničního obchodu akciovou společnost vzaly přirozeně brzy po srpnu 1968 za své.  V obchodní politice brněnského výstaviště se přes složité poměry vývoje podařilo uvést do života nové veletržní projekty. Tak vznikly Mezinárodní veletrh spotřebního zboží (1970), Mezinárodní veletrh svářecí techniky Welding (1969), Mezinárodní slévárenská výstava Fond-ex (1972), výstava Invex (1970), Mezinárodní potravinářský veletrh Salima (1974), Vánoční trhy (1977), Mezinárodní veletrh manipulační a skladovací techniky Intrama (1981) a některé další výstavy, které postupem doby zanikly nebo se později staly součástí jiných, dnes na brněnském výstavišti pořádaných veletrhů. Rozvoj veletržní specializace v letech 1969-89 byl pro brněnské výstaviště nesporně největším přínosem. Nebýt rozvoje brněnských veletrhů právě v tomto časovém údobí, byla by výchozí tržní situace BVV po roce 1989 nesrovnatelně horší. Jestliže se v roce 1968 pořádalo na brněnském výstavišti 6 veletrhů a výstav, pak jich bylo v roce 1980 již 12 a v druhé polovině osmdesátých let se počet pořádaných veletrhů a výstav dále zvyšoval. Tehdy pořádané veletrhy byly svým rozsahem a také hospodářským významem na vysoké mezinárodní úrovni. Například Mezinárodní strojírenský veletrh, tenkrát největší brněnská veletržní akce, měl na svém 20. ročníku v roce 1978 2.708 vystavovatelů ze 30 zemí světa, kteří vystavovali na ploše 117.000 m2. Veletrh navštívilo 376.000 návštěvníků, z toho 19.000 ze zahraničí. K nejvýznamnějším dostavbám popisovaného období patřila výstavba pavilonu D (dostaven v roce 1973), rozsáhlé rekonstrukce pavilonu A (tzv. průmyslového paláce z roku 1928), dokončená ve spolupráci s polským podnikem Budimex v roce 1985, rekonstrukce pavilonů G, Sigma a taktéž rozsáhlá generální rekonstrukce jednoho z největších pavilonů výstaviště - pavilonu B. V druhé polovině osmdesátých let bylo postaveno nové tiskové středisko v pavilonu "O", nové veletržní středisko ministerstva zahraničního obchodu (dnes sídlo vedení a.s. BVV) a dány do provozu další objekty výstaviště.

V roce 1991 plná jedna třetina z 15 uspořádaných akcí byla veletržními novinkami: Mezinárodní turistický salón GO, veletrh T+A (Transporttechnika a Autoprogress), Mezinárodní veletrh požární techniky Pyros a Pyromeeting, Mezinárodní výstava technického vybavení pro řemeslníky Simet a Invex-Computer, Mezinárodní výstava pro hardware, software, kancelářské vybavení a telekomunikace.

V roce 1992 byly poprvé do kalendáře veletrhů a.s. BVV zařazeny veletrhy Fibex (Mezinárodní výstava finančnictví, bankovnictví a pojišťovnictví), Vinex (Mezinárodní vinařský veletrh), Pivex (Mezinárodní veletrh pivovarnictví a sladovnictví) a Mezinárodní výstava automobilů, dopravní a servisní techniky Autotec. Z největší veletržní akce BVV - Mezinárodního strojírenského veletrhu byl s konečnou platností vyřazen obor výpočetní techniky, který přešel do výstavy Invex-Computer.

V roce 1993 poprvé bylo uspořádáno 9 nových veletržních akcí: Mezinárodní veletrh sportovního zboží Insport, Výstava investičních možností v regionu Regiontour, Mezinárodní výstava vojenské techniky Idet, Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky a farmacie Mefa, Mezinárodní veletrh módy Styl - Fashion Point, Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží Kabo. Mezinárodní veletrh spotřebního zboží byl poprvé oborově rozdělen do částí Auvi, Doma, Hoga, Styl a X-Art. Poprvé se dále konaly : Mezinárodní výstava marketingových a propagačních služeb Marketing + Komunikace a Mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany Interprotec a Veletrh nemovitostí Real Moravia 93.

V roce 1994 poprvé se konaly Mezinárodní veletrh zemědělské a lesnické techniky Techagro (vyčleněn jako obor z Mezinárodního strojírenského veletrhu) a Mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl Wood-tec. Dále se konaly poprvé Mezinárodní veletrh technologií, výrobků a služeb pro rozvoj obcí a měst Urbis, Mezinárodní veletrh energeticky úsporných zařízení Energo a Prodejní a kontraktační výstava prostředků silniční dopravy Auto, moto, velo.

V roce 1995 se konala poprvé Mezinárodní výstava oční optiky a oftalmologie Optika (v roce 1994 ještě jako součást veletrhu Mefa) a Mezinárodní veterinární veletrh Vetex. Poprvé byl na brněnském výstavišti uspořádán Mezinárodní autosalon osobních vozidel Autosalon, zařazený do kalendáře 14 nejvýznamnějších autosalonů světa (pod záštitou O.I.C.A.). V prvním ročníku se rovněž představil Mezinárodní veletrh pohřebnictví Venia. V roce 1995 se tak konaly na výstavišti 4 nové veletržní akce.

V roce 1996 novým veletrhem byl uspořádaný mezinárodní veletrh pekařství, cukrářství a zpracování masa Ibucob (probíhající souběžně s ostatními potravinářskými veletrhy Salima, Vinex, Pivex) a Mezinárodní veletrh bytového a metrového textilu a technických textilií Texpo, který se uskutečnil v rámci Mezinárodních veletrhů spotřebního zboží. Novou a významnou veletržní akcí se stal Mezinárodní stavební veletrh, jehož oborová náplň byla vyčleněna z Mezinárodního strojírenského veletrhu. Poprvé se konala i Mezinárodní expozice chovatelských potřeb Propet (souběžně s Mezinárodní výstavou Intercanis) a vznikl nový Mezinárodní veletrh lokační a navigační techniky Radar. Prodejní a kontraktační veletrhy se staly rámcem pro 3 výstavní akce: Mezinárodní veletrh družstevnictví, Veletrh řemesel a Jarní trhy. V roce 1996 se uskutečnilo na výstavišti 5 nových veletržních akcí (bez rozčleněných PKV).

V roce 1997 plánovaly Brněnské veletrhy a výstavy další změny svého veletržního programu. Již dříve se ukázalo, že se přes specializaci jednotlivých veletrhů projevuje i trend seskupování oborově podobných veletrhů do určitých souborů, přičemž se zachovává jejich dílčí identita . V roce 1997 vznikne nový Mezinárodní veletrh ovocnářství a zelinářství Fruvex, který se zařazuje se zbývajícími oborově příbuznými veletrhy Salima, Ibucob, Pivex, Vinex a Inteco pod soubor Mezinárodní gastronomické veletrhy. Zásadní inovaci prodělávají Mezinárodní veletrhy spotřebního zboží, které se skládají ze šesti specializovaných veletrhů - veletrhu Mobis (nábytek), Domo, Lumica, Relaxa, Texpo a X-Art. Souběžně s veletrhem Techagro se poprvé uskuteční Mezinárodní lesnický veletrh Silva regina.